Stříbrná mince k výročí rozluštění chetitštiny
200 Kč 2015
Počátkem 20. století byl v Malé Asii objeven velký archiv patřící bývalým chetitským králům obsahující neznámou řeč, se kterou si badatelé nevěděli rady. Bedřich Hrozný, patrně nejvýznamnější český orientalista, přijal pozvání do Istanbulu, aby zpracovával klínopisné texty. Se svým objevem vystoupil na přednášce „Rozluštění chetitského problému“, kde také přednesl první větu, kterou rozluštil: „Nyní chléb budete jísti, vodu pak budete píti.“ Výsledky svého bádání následně shrnul v knize „Jazyk Chetitů“, která se stala jedním z nejvýznamnějších milníků v dějinách světové orientalistiky. Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou minci k 100. výročí rozluštění chetitštiny českým orientalistou Bedřichem Hrozným. Mince o nominální hodnotě 200 Kč bude je prodeji od 3. června 2015.
V listopadu 2013 vyhlásila ČNB soutěž na pamětní stříbrnou minci ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným. Soutěže se zúčastnilo 20 výtvarníků, kteří předložili celkem 40 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 28. ledna 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Jako odborný poradce se vyhodnocení soutěže zúčastnil Ondřej Rašín, ředitel Muzea Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Královská zkušenost Portrétování královny Alžběty II.
V seznamu litých a ražených medailí, které jsem vytvořil, je hodně korunovaných
hlav.
Bez výjimky šlo vždy o historické postavy související s českými dějinami. Jejich
řada začíná prvními přemyslovskými králi, pokračuje Lucemburky a králem Jiřím
z Poděbrad, až třeba k císaři Rudolfu II. Ode všech jsem měl potřebný historický
odstup, který takové práci prospívá. Jiná situace nastává, když medailérovým
tématem není historický král nebo císař, ale současný panovník. Mám s takovým
úkolem čerstvou zkušenost a jí se týkají následující osobní poznámky.
V závěru loňského roku mi dala Česká mincovna pří ležitost vytvořit portrét britské královny Alžběty II. Jednalo se o jednu ze čtyř zlatých investičních mincí a tahle
měla mít hodnotu 250 novozélandských dolarů. Víc než materiál a nominál mě samozřejmě zajímal scénář a technické parametry, zejména průměr. Ten byl úctyhodný – 65 mm – a ve volbě motivů jsem měl velmi vítanou volnost. Podmínkou byl portrét královny na averzu a motiv vztahující se k osobnosti Jana Amose Komenského na reverzu, samozřejmě s příslušnými texty. Projekt čtveřice mincí měl představit několik v ýznamných osobností našich dějin, jejichž formát není jen domácí, ale také evropský, případně světový. Můj dialog s mincovnou, vedoucí nakonec ke shodě nad finální dvojicí návrhů averzu a reverzu, probíhal prostřednictvím zasílání skenovaných kreseb, jejich obměn a variant. Kreseb bylo hodně a zůstaly mi jako doklad této rozhodující fáze práce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
