Investiční zlato chce nabízet i KB
Vedle oznámení o snížení cílové ceny pro KB ze 4000 Kč na 3600 Kč od Nomura Securities dnes přinesly agentury i zprávu KB o zahájení prodeje zlatých mincí.
Vedle oznámení o snížení cílové ceny pro KB ze 4000 Kč na 3600 Kč od Nomura Securities dnes přinesly agentury i zprávu KB o zahájení prodeje zlatých mincí.
Pro většinu numismatiků je překvapivé že zatímco Česká Spořitelna prodej zlatých mincí fyzickým osobám nedávno ukončila, KB jej chce zahájit.
Nabídka KB se prozatím týká jen "privátní klientely", tedy lidí, jimž banka spravuje aspoň deset milionů korun. Další podmínkou je, že klient má zkušenosti a s bankou již investoval do zahraničních cenných papírů.
Budou-li ovšem chtít klienti KB záruku, že banka časem zlato vykoupí zpátky, musí je ponechat bance v její bankovní úschově.
Rudolf II. Samotář na trůně
„Ať září císařova hvězda“ – tak znělo motto význačného panovníka, od jehož úmrtí letos uplynulo 400 let. Oblíbená pohádka z padesátých let Císařův pekař – Pekařův vylíčila
císaře Rudolfa II.
jako směšnou figurku a pravý opak moudrého vladaře. Přitom český lid ho měl v oblibě a zprávy o jeho skonu přijal se zármutkem. Jaký byl podivínský Habsburk doopravdy? A jaké tajemství tutlal světu až do svého neslavného skonu?
Rudolf II. byl teprve třetím Habsburkem na českém trůnu poté, co v českých zemích roku 1526 vymřeli Jagellonci. Jeho rod patřil k nejmocnějším evropským dynastiím, významnější však tehdy byla španělská větev (král Filip II.), vedle níž rakouští Habsburkové působili jako
chudí příbuzní. V kapse však měli významný trumf – císařskou hodnost, kterou už získali prakticky dědičně. Římského císaře sice po staletí volil sbor sedmi kurfiřtů, avšak v době,
kdy Rudolf nastupoval vládu, byl titul udělován již více než sto let jen Habsburkům.
Rudolf II. se narodil roku 1552 coby budoucí dědic císařské hodnosti, českého a uherského královského titulu a tradičních Habsburských držav v Německu a Rakousku. Jeho rodiče – císař Maxmilián II. a sestra španělského krále Marie Španělská – byli bratranec a sestřenice (Rudolfovi dědové byli bratři) a v rodině nechyběly ani další obdobné sňatky, které měly posílit vazby mezi španělskou a rakouskou větví. Genová jednotvárnost si však začala vybírat daň. Rudolfovou prabábou byla kastilská královna Johana Šílená a u španělského dvora se mluvilo o tom, že malý dědic trůnu také není duševně v pořádku. Rudolfův otec proto větřil příležitost a souhlasil s tím, aby jeho nejstarší synové Rudolf a Arnošt byli vysláni ke španělskému dvoru na vychování.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
