Jungfraujoch 100 let od zahájení provozu unikátní železnice
Nejvýše položenou evropskou železniční stanici Jungfraujoch, která leží ve stejnojmenném alpském sedle ve Švýcarsku, připomíná stříbrný pamětní medailon Pražské mincovny.
Předlohu pro obě strany ztvárnil výtvarník Luboš Charvát.
Alpská vlaková stanice Jungf raujoch je ve světě železnic skutečnou raritou. Nachází se totiž v nadmořské v ýšce 3454 m, přičemž převýšení vůči v ýchozí stanici v Interlakenu
činí obdivuhodných 2887 metrů. Celá železniční trasa, která měří 30 kilometrů, byla zprovozněna 1. srpna 1912.
Pražská mincovna zpracování grafického návrhu pamětního medailonu ke stému výročí zahájení
provozu na Jungfraujoch zadala výtvarníku Luboši Charvátovi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ
Platina
Když Španělé začali těžit zlato v Kolumbii, povšimli si zvláštního šedobílého kovu, nacházejícího se ve zlaté rudě. si našla cestu do Evropy a stala se kovem padělatelů a klenotníků. Carské Rusko se pokusilo využít sibiřské „bílé zlato“ k ražbě oběživa ale platina zůstala nadále pouze průmyslovým kovem a až od 70. let 20. století se začala využívat pro ražbu pamětních a investičních mincí.
, kov padělatelů
Původní obyvatelé Jižní Ameriky používali platinu smíchanou se zlatem k výrobě ozdob a předmětů dávno před španělskou kolonizací. V Andách se nacházela bohatá naleziště různých kovů a minerálů. Nejdůležitějším nalezištěm platiny bylo území Chocó v Pacifické Kolumbii, malá naleziště byla i na jihu Kolumbie a na severu Ekvádoru. Pro Španěly byl neznámý kov, označovaný jako „platina del Pinto,“ tedy „malé stříbro řeky Pinto“ (v píscích této řeky se platina hojně nacházela), pouhou komplikací při těžbě zlata a neměli pro něj další v yužití.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
