OBĚHOVÉ MINCE VELKÉ BRITÁNIE
(
2 produktů v prodeji.
)
VÍTE ŽE:
britskou měnou je libra (angl. Pound). Značkou libry je ?
a dává se před částku, např. ?100 (= sto liber). Slovo libra původně
znamenalo jednotku hmotnosti (jedna libra je 453 gramů) a tak jedna britská
libra představuje jednu libru šterlinků (něco jako "půl kila peněz").
Mezinárodní zkratka britské libry je GBP (Great Britain Pound). Jedna libra
má 100 pencí (Pence), jejich značku je malé písmeno p.
Tedy ?1 = 100p. 1p je jedna penny (peny). Těmto drobným Angličané
říkají krátce p (čti pí). Tedy např. ?65.40 = sixty five pounds
and forty pence nebo sixty five and fourty p nebo prostě
sixty five fourty. Mince se vydávají v nominálních hodnotách 1p, 2p,
5p, 10p, 20p, 50p, ?1 a ?2. Bankovky v hodnotách ₤5, ₤10, ₤20 a ₤50.
Bankomaty např. standardně vydávají maximálně 20 librové a minimálně 10
librové bankovky. Angličané říkají librám quid (čti kvid).
Ten quid (slovo nemá tvar množného čísla; je one quid a
seven quid) v překladu znamená něco jako deset babek. Tisícovkám říkají
Brité grands nebo jen G (čti dží), takže 5 tisíc je
five grands nebo five Gs (čítaj fajv džís) - v
překladu pět táců, pět litrů, pět papírů. Bankovka sa angliceky řekne
note, desetilibrová bankova je tenner, pětilibrová bankovka je
fiver. Mince jsou coins a drobné jsou change.
BRITANNIA - STŘÍBRNÉ MINCE
(
1 produktů v prodeji.
)
BRITANNIA - MOTIV S TRADICÍ DVOU TISÍCILETÍ
První mince s tímto motivem razil již římský císař Claudius 46 let
před naším letopočtem. Na mincích najdeme nápis "DE BRITAN", "DE
BRITANN", "DE BRITANNI", nebo "DE BRITANNIS". První mince obsahovaly
vyobrazení mužské postavy dnes je však Británie zpodobňována jako žena.
Za vlády Karla II - 1672 kdy se Británie na mince vrátila převažoval
motiv sedící postavy. V letech 1901 až 1930 se objevil nový motiv
stojící Británie. Autorem současných mincí je sochař Philip Nathan. Zda
bude Británie i na Euro mincích není ještě rozhodnuto.
RYBY RUDÉHO MOŘE V Izraeli ražené mince Republiky Palau Pro Čecha nebo středoevropana je Republika Palau zcela jistě exotickou či dokonce rajskou zemí.
Palau je ostrovním státem ležícím 500 kilometrů východně od Filipín a tvoří jej na 250 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 465 km čtverečních. Počet obyvatel se odhaduje na 21 265. hlavním městem je ngerulmud, ale největším městem země je koror s více než 11 tisíci obyvateli. Úředními jazyky jsou angličtina, palauština a status uznaného jazyka má i japonština. Palau je rozvojovou zemědělskou zemí, v níž důležitou roli hraje též rybolov.
Také turistika není pro Palau zanedbatelným zdrojem financí. Měnovou jednotkou Palau je americký dolar. Zemi roku 1935 anektovalo Japonsko a po druhé světové válce se v červenci 1947 staly Palauské ostrovy součástí poručenského území OSN Tichomořské ostrovy. Samostatný distrikt Palau byl poté OSN svěřen do správy USA. Roku 1981 získala tato země autonomii a v říjnu 1994 úplnou nezávislost. Tak se Republika Palau stala jedním z nejmladších nezávislých států světa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČSR 10 000 Kč 2018
Česká národní banka přispěla k oslavám 100. výročí založení československého státu mimořádnou emisí zlaté mince o nominální hodnotě 10 000 Kč. Minci si mohou zájemci zakoupit od 23. října.
„Zatímco oslavy 100 let našeho samostatného státu právě vrcholí, z pohledu České národní banky mimořádně významné jubileum – 100. výročí vzniku československé koruny – připadne až na příští rok,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Symbolem oslav se stane druhá největší zlatá mince na světě v nominální hodnotě 100 milionů korun, která bude od února k vidění na unikátní výstavě na Pražském hradě.“ Česká národní banka vypsala v listopadu 2016 ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní mince, která bude vydána ke 100. výročí vzniku Československa. Soutěže se účastnilo 26 výtvarníků, kteří předložili celkem 35 sádrových návrhů. Vyhodnocení uměleckých návrhů uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 13. června 2017. Odbornými poradci byli doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., a RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. z Historického ústavu Akademie věd České republiky
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
