HAITSKÉ GOURDE
Stručná historie, UV ochrana vybraných bankovek [1979–2014]
Haitský gourde (francouzsky gourde haitienne, v haitské kreolštině goud ayisyen) je měnová jednotka karibského státu Haiti. ISO 4217 kód je HTG. Jeden gourde sestává ze 100 centimes (1/100; francouzky nebo také santimes v haitské kreolštině). Z pohledu vývoje měny se gourde rozděluje na tzv. 1.– 3. gourde, kdy jednotlivá stadia odpovídají určitému časovému období.
First gourde; 1813–1870. První gourde byl zaveden v roce 1813 a nahradil livre v poměru 1 gourde, které se dále rozdělovalo na 8 livres a 5 sous (=sús). Zde je nutné podotknout, že první bankovka, která byla na území Haiti používaná je již z roku 1790 a odpovídala nominální hodnotě tzv. 4 escalins (=eskalů). Emitentem bankovky byla Républiqe Française – Administration des Isles sous le Vent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
