Singapore International Coin Fair 2012 Pražská mincovna se představila v Asii
Nové Město pražské, korunovace Václava II. nebo třeba světoznámé Pražské Jezulátko.
To jsou jen některé z řady medailonů z drahých kovů, které Pražská mincovna a. s. představila na prestižním mezinárodním mincovním veletrhu v Singapuru (Singapore International Coin Fair 2012). Ten se konal na přelomu března a dubna.
Po úspěšné únorové prezentaci na berlínském World Money Fair, je to tak letos již druhá významná akce, na níž se nejmladší evropská mincovna uvedla.
Mezi jejími novinkami nechyběl například ani nedávno vyražený medailon Pražské Jezulátko, vyvedený z ryzího zlata podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Pozornost poutaly i unikátní medailony ve tvaru poštovní známky, s nimiž Pražská mincovna bodovala už
na loňském mezinárodním veletrhu Sběratel v Praze.
„Naši účast v Singapuru vnímáme také jako propagaci české medailérské školy. Ta snese srovnání s tím nejlepším, co ve světě numismatiky existuje a každé mezinárodní zviditelnění
si rozhodně zaslouží,“ uvedl předseda představenstva Pražské mincovny a.s. Pavel Trtík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
Měna ve zbytku monarchie Území Rakouska-Uherska po 1. sv. válce
Po rozpadu Rakousko-Uherska se někdejší části monarchie potýkaly nejen s řadou politických, ale i ekonomických potíží.
Geograficky, ale i hospodářsky mělo nejvýhodnější výchozí situaci právě již zmíněné Československo, kterému se díky vysoké koncentraci průmyslu, ale i rozvinutého zemědělství podařilo velmi rychle stabilizovat. Mnohem složitější situace však nastala především v Rakousku a Maďarsku.
Maďarsko
Maďarsko se záhy po svém vzniku potýkalo s politickou nestabilitou, která vyústila až v její pád a vznik Maďarské republiky rad.ąż Nová komunistická vláda se záhy uchýlila k vyhlášení stanného práva, odstraňování politických odpůrců a konfiskaci továren, bank, půdy a dolů. Díky narůstajícímu ohrožení svých území přistoupilo Rumunsko a posléze i Československo k vojenské intervenci. Rumunské jednotky obsadily 1. srpna 1919 Budapešť a předaly moc do rukou sociálních demokratů. 1. března 1920 došlo k vyhlášení Maďarského království, které pak přetrvalo až do roku 1946. Prvním králem se měl dle dohod stát někdejší rakouský císař Karel I., který byl však Horthyo zradou donucen k odchodu ze země. Podobně jako v Rakousku si i Maďarsko v prvních letech své existence ponechalo měnu znějící na koruny dělené po 100 haléřích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
