Mince státu Německo. Přehled kategorie.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Nomen omen Nové projekty Pražské mincovny
Emisi, která je v České republice svým rozsahem naprosto ojedinělá, představila nedávno Pražská mincovna. Na medailonech z drahých kovů se totiž objeví všechna jména českého i slovenského kalendáře.

Mezi zajímavé novinky se řadí i kolekce astrologických znamení. Medailony obou nových emisí představují ekvivalent působivého a hodnotného dárku.

Projekt nazvaný Jména českého kalendáře nemá zřejmě v české medailérské tradici obdoby. Vždyť jen pro vyražení české verze medailonů ve dvou velikostech mincovna potřebovala zhruba osm set čtyřicet razidel. „To představuje téměř čtyři metrické centy kvalitní kalené oceli,“ poznamenal technik Pražské mincovny Michael Kovář.
Pamětní medailony s křestními jmény mincovna razí v ryzím zlatě a čistém stříbře, vždy ve dvou velikostech. Prestižní zlatý má hmotnost jedné trojské unce (31,1 g), stejně jako jeho stříbrný ekvivalent. Menší zlaté provedení váží 15,55 g, což je polovina trojské unce, malý stříbrný medailon má hmotnost 13 gramů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012

Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům a mírotvorcům.

I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají medaile pro největší „mozky“ lidstva?

Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.

Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012