MINCE STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE
(
1 produktů v prodeji.
)
European Union
Hlavní město: Brussels
Členské země: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Luxembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Vel
Sběratelské kolekce mincí různých států a mince exotických zemí Zlaté Mince - Numismatika ® jako největší prodejce numismatiky úzce spolupracuje a v Čechách i na Slovensku zastupuje řadu zahraničních mincoven.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (5) Monarchové na bankovkách V dalším díle tohoto seriálu se zaměříme na fenomén panovníků, tedy motivem velmi oblíbeným a tedy i častým.
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. se narodil kolem roku 1155 coby čtvrtý syn budoucího krále a českého knížete Vladislava II. V letech 1173 až 1179 pobýval ve vyhnanství na dvoře míšenských Wettigů, kde se oženil s Adlétou Míšeňskou. Po návratu do Čech podporoval vládnoucího bratra Bedřicha, na jehož straně zvítězil ještě téhož roku v bitvě u Loděnice nad Konrádem Otou. Po Bedřichově smrti a odstoupení knížete Václava II. usedl roku 1192 na knížecí stolec. Vyhrocené vztahy s pražským biskupem a císařem Jindřichem IV. však už následující rok vyústili v Přemyslův vynucený odchod ze země a na uvolněný stolec usedá sám biskup Jindřich Břetislav. Po urovnání sporu s císařem a smrti Jindřicha Břetislava se vrací roku 1197 do Čech a opětovně se ujímá vlády. S podporou Filipa Švábského, bratra zemřelého císaře Friedricha Barbarossy, získává 15. srpna 1198 královskou korunu. Za podporu v boji o císařskou korunu mu poté 26. září 1212 uděluje Fridrich II. Štaufský tzv. Zlatou bulu sicilskou, kterou potvrdil dědičnost královské hodnosti Čechách a upevnil vztah země k říši.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
ČS. OPEVNĚNÍ NA NÁCHODSKU, Mnichov 1938 a numismatika
Rok 2018 je rokem, v němž si Česká republika připomněla několik tzv. osmičkových výročí, přibližujících významná data české i světové historie 20. století (1918, 1938, 1948, 1968). „Interpretace těchto událostí tvoří pevnou součást našeho národního vědomí. V minulých dobách se ale mnohé z nich více či méně mytizovaly, nebo různými způsoby politicky využívaly.“ říká historik Libor Jan. 1 Na prvním místě je třeba zmínit 100. výročí vzniku samostatného Československa v roce 1818, kterému se v letošním roce dostalo značné a zasloužené publicity. Dále letos uplynulo 80 let od podepsání mnichovské dohody, dokumentu uvozujícího jedny z nejtragičtějších okamžiků naší novodobé historie. Výročí přišlo krátce poté, co jsme si připomněli 50. výročí dalšího traumatického okamžiku, vstupu armád pěti socialistických zemí na československé území v roce 1968. Obě události tak měly společného jmenovatele, a to vnější zásah do dění na našem území. Komunistický únorový převrat v roce 1948 představuje další těžkou ránu, kterou náš národ utrpěl, ale tentokrát zevnitř. Všechny tři naposledy zmíněné události byly výsledkem úsilí totalitních sil o likvidaci principů demokracie v naší zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
