KLASIFIKACE METALICKÝCH
oblastí bankovek [výběr]
Na začátku našeho rozkladu bude asi dobré připomenout si základní charakteristiku významných ochranných prvků bankovek, mající tzv. metalický charakter. Ten je dán procentním zastoupením kovů, z nichž nejvíce častým je hliníková a bronzová folie.
Pokud se zmíníme obecně o holografii, je potřeba jako první poznámka, že hologram (=holografie) se rozděluje na hologram ražený a hologram klasický. Ražený hologram představuje skutečná kovová folie, která postrádá plasticitu. Klasický hologram využívá odraženého světla jednak pro změnu barevné škály při pohledu na jeho povrch pod různým úhlem a současně umožňuje detekovat plasticitu v šíři dvou až tří vrstev. Ty nemusí být viditelné současně. Nesprávná je úvaha, že takto charakterizovaný klasický hologram je v podstatě kinegram. Také v literatuře se často setkáváme s tvrzením, že kinegram díky nevhodnému popisu může budit dojem, že se jedná v podstatě o hologram. Takovou chybu je možné nalézt i na oficiálních stránkách některých národních bank. Rovněž zmínka o možnosti hologram (obecně) prosvítit není pravdivá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
