MISTŘI PADĚLATELÉ (3) Luigi Cigoi a Edward Emery
19. století přineslo prudký rozvoj numismatického bádání.
Sběratelé ale nebyli jediní, kteří těžili z nově vycházející odborné literatury. Stejně rychle se zlepšovala i produkce padělatelů. Francie zásobovala falzy celou Evropu, na severu Itálie vedl numismatik Luigi Cigoi gang řezačů razidel a členové britské numismatické společnosti se zase potýkali hned se třemi padělateli.
Numismatika v 19. století
Koncem 18. století se sbírání mincí rozšířilo v širokých vrstvách obyvatelstva. Sběratelé se mohli účastnit specializovaných aukcí, ke kterým byly vydávány katalogy. V evropských státech byly zakládány numismatické společnosti a spolky, které vydávaly odborné časopisy. Rostl počet numismatických publikací a byly pořádány veřejné přednášky. Kromě stále oblíbených antických mincí se sbíraly i středověké a novověké ražby. Objevily se první katalogy novověkých mincí podle nominálů, jako byly například tolary nebo dukáty. Carl Wilhelm Becker nebyl jediným evropským padělatelem 19. století. Ve 20. letech století působil ve Smyrně Caprara, který padělal řecké mince. Nechvalně proslulou se stala Francie, kde ve 40. letech 19. století působilo hned několik padělatelských gangů, zaměřujících se na falza mincí normandských vévodů, merovejských tiers de sous ve zlatě a denárů. V samotné Paříži bylo ve 40. letech několik aktivních padělatelů, produkujících kvalitní falza vzácných středověkých francouzských a anglických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Izraelský poklad
Nález 2000 zlatých mincí
Koncem ledna letošního roku byl nalezen největší poklad na území Izraele. Jedná se o dva tisíce zlatých mincí, které byly nalezeny skupinou potápěčů na mořském dně v hloubce 12 metrů nedaleko od starého přístavu v Caesareji, který se nachází v památkové rezervaci Caesarea.
Ti, kdo nalezli ztracený poklad, byli členové místního potápěčského klubu. Podle jejich slov zpočátku se domnívali, že se jedná o nějaké nové mince-hračky, teprve později se přesvědčili, že se jedná o opravdový poklad. Ze dna vzali sebou pár mincí a na břehu běželi za ředitelem potápěčského klubu a ukázali mu mince, které našli, a on nález oznámil Oddělení mořské archeologie při Správě památek. Proběhla krátká příprava a poté spolu s potápěči caesarejského klubu sestoupili na mořské dno též potápěči Správy památek, kteří byli vybaveni detektorem kovů. Obě skupiny potápěčů vyzvedly z mořského dna 2000 zlatých mincí v nominálních hodnotách dinár, půldinár a čtvrtdinár. Podle slov ředitele Oddělení mořské archeologie při Správě památek Jakoba Sharbita se jedná o jedinečné historické svědectví přibližující nám život z dávné doby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.