E-shop České tradiční České unce 1 Oz zlato 999.9 Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato b.k.

Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato b.k.


Náhled - Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato b.k.

Zlatá pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g, síla: 2 mm
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana hladká
limit provedení proof: 650 ks číslovaných
limit provedení b.k.: 6500 ks emise: 1. červen 2007




Investiční zlato

Karel IV.

Karlův most

Karlův most




650 let od položení základního kamene Karlova mostu

 

Medaile se razí v několika velikostech, které svou váhou i cenou odpovídají různým požadavkům a možnostem sběratelů.

650 let od položení základního kamene Karlova mostu

Karlův most - 650 let zlato Karlův most - 650 let zlato

SPECIFIKACE

Zlatý pamětní medailon 1 Oz
Země původu: Česká republika
Sádrový model: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Redukce modelu:
Rytecké úpravy: Lubomír Lietava / Tomáš Lamač
Produkce: Pavel Trtík
Mincmistr: Ondřej Koňařík
Ražba: Česká mincovna a.s. / Pražská mincovna a.s. 
Certifikát: běžný tisk / Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
síla: 2 mm
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 650 ks číslovaných
limit provedení b.k.: 6500 ks emise: 1. červen 2007 / 20.11.2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?

VÍTE, ŽE: Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrné a pamětní zlaté mince České republiky? Technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR, splňují obě české mincovny. Česká mincovna i Pražská mincovna. Na www.zlate-mince.cz najdete produkty obou českých soukromých mincoven i produkty kremnické mincovny.



Galerie detailů:
Kliknutím na obrázek se zvětší.

Karlův mostKarlův most
Karlův most Karlův most
Karlův most

Karlův most – je nejstarším pražským mostem a světově proslulou architektonickou památkou. Jeho základní kámen položil v roce 1357 sám král Karel IV. Původně nazývaný Pražský, či Kamenný začal být nazýván jako Karlův až kolem roku 1870.

Nejstarší, nejkrásnější, magický. To jsou přívlastky, které se pojí s pražským Karlovým mostem. Postaven byl na místě románského Juditina mostu, jenž byl pojmenován podle manželky krále Vladislava II. Původní most strhla v roce 1342 rozvodněná Vltava. Některé jeho části jsou patrné dodnes, například románský reliéf v interiéru menší malostranské mostecké věže.

Základní kámen nového kamenného mostu položil Karel IV. dne 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Datum i přesný čas (konjunkce Slunce se Saturnem) vypočítal dvorní astrolog. Zajímavostí je, že čísla zapsaná za sebou a přenesená do grafické podoby, se zobrazí jako pyramida s devítkou na vrcholu. Zbudování mostu se ujala huť stavitele Petra Parléře, který se jeho dokončení, stejně jako král, nedočkal. Stavba byla totiž zcela završena až v roce 1402.

Most podpírá šestnáct oblouků, na délku měří 515,76 m, jeho největší šířka činí 9,5 m. Dnes ho zdobí jedenatřicet soch a sousoší. V minulosti byl most několikrát těžce poničen, trpěl povodněmi i vojenskými konflikty. K jednomu z nejtěžších poškození došlo v roce 1890, kdy mohutná náplava dřeva zbořila dva pilíře a tři klenby.

Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou.
Od roku 1883 přes něj cestující převážela koňská dráha, ta byla v roce 1905 nahrazena elektrickou dráhou. Aby trolejové vedení nerušilo vzhled historicky atraktivního místa, vymyslel geniální český vynálezce v oboru elektrotechniky František Křižík spodní napájení elektrických vozů. Po třech letech byl nicméně tramvajový provoz zrušen, protože most přejížděním relativně těžkých vozů trpěl. Krátce fungovala ještě doprava autobusová, ta však byla v roce 1909 ze stejných důvodů též zrušena. Autobusy se na most vrátily až v roce 1932, od roku 1965 slouží Karlův most pouze pro pěší.

Položení základního kamene Karlova mostu

STAROMĚSTSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ
Staroměstská mostecká věž je jednou z nejkrásnějších staveb české, ale taky evropské vrcholné gotiky, a zároveň se jedná o vynikající ukázku propojení funkčnosti s vrcholným estetickým přístupem. Věž je proslulá především ojedinělou, velmi realisticky pojatou, plastickou výzdobou, mezi níž dominují plastiky iniciátorů stavby věže. S výstavbou bylo započato současně s budováním mostu, tedy roku 1357, a dokončena byla patrně kolem roku 1380. Stavbu provedla podle návrhů P. Parléře jeho huť, pracující v té době kromě mostu na celé řadě dalších staveb v Praze. Věž byla v průběhu staletí mnohokrát poškozena (např v roce 1648 či 1848) a tak v letech 1874 - 1878 provedl architekt Josef Mocker její celkovou restauraci. Tehdy taky dostala dnešní střechu a v roce 1877 malíř Petr Maixner restauroval a domaloval v průjezdu brány původní gotické malby. Věž má tvar dvoupatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou, břidlicí krytou, střechou. Na jižní straně se nachází hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kudy vede vstup do pater věže, a který je zakončen groteskní postavou věžníka z poloviny 15. století. Přízemí věže, které tvoří v celé šíři brána s gotickými oblouky a specificky síťovým obrazcem klenby v průjezdu, je na východní straně, směrem ke Křížovnickému náměstí, zdobeno freskami Veraikonu s anděly, obrazem lazebnice, emblémy ledňáčka ve věnci a nad obloukem pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských. Zobrazení ledňáčka najdeme na věži ještě několikrát. Byl to znak cechu pražských lazebníků a lazebnic, z nichž jedna, Zuzana, se podle pověsti těšila velké přízni krále Václava IV. (1378 - 1419), jemuž pomohla nepozorovaně utéct z vltavské lázně a tak mu vrátila svobodu, kterou ztratil, když v důsledku vzpoury českého panstva upadl do jejich zajetí. V prvním patře jsou sochy budovatelů věže, králů Karla IV. (1346 - 1378) a Václava IV.

Uprostřed, mezi oběma postavami, je umístěna socha svatého Víta, patrona mostu, po jehož obou stranách jsou znaky Svaté říše římské a Českého království. Nad svatým Vítem se nachází znak plamenné Svatováclavské orlice. Po stranách soch obou panovníiků jsou znaky Starého Města pražského a Markrabství moravského. Výzdoba druhého patra je tvořena sochami svatého Vojtěcha a Zikmunda, patronů Českého království. Na nárožích věže jsou figurální konzoly s postavami milenců, představující jednou jeptišku s vojákem a podruhé s žákem. Podobným způsobem byla zdobena i západní strana, tedy směrem k mostu, ale v roce 1648 švédské dělostřelectvo při útoku na Staré Město pražské tuto výzdobu tak poničilo, že bylo nutno ji odstranit. Dnes je tu jen deska Jana Křtitele od Spinettiho z let 1650 - 1653 s nápisem oslavujícím hrdinství pražských měšťanů při obléhání města švédskými vojsky. Další deska, zobrazující opravu mostu po povodni v roce 1784, se nachází na boku věže směrem ke klášteru křižovníků.Vnitřek věže tvoří dvě patra, z nichž každé má jednu místnost opatřenou trámovým stropem.Tyto místnosti byly, podobně jako sklepy umístěné pod dlažbou průjezdu věže, používány v minulosti jako vězení pro dlužníky.

V roce 1621 byla Staroměstská mostecká věž opatřena hrůznou výzdobou, kterou tvořilo dvanáct hlav pánů, popravených za účast ve stavovském povstání proti Habsburkům v letech 1618 - 1620. Šest jich bylo umístěno na západním a šest na východním ochozu věže. Odstraněny byly až v roce 1631.

Karlův most

MALOSTRANSKÉ MOSTECKÉ VĚŽE
Karlův most ústí do oblouku Malostranských mosteckých věží, kudy se vstupuje na Malou Stranu. Nižší věž má románský původ a je zbytkem opevnění levé strany města z 2. čtvrtiny 12. století a stála zde tedy dříve, než byl postaven Juditin most. V roce 1591 byla věž renesančně upravena a z této doby se zachovaly ozdobné štíty a zbytky rustikované omítky, dále pak tvar oken a portálu. Na východní straně věže je v prvním patře osazen opukový relief, který je ukázkou vynikající úrovně románského sochařství v Čechách ve 12. století. Relief znázorňuje dvě osoby v životní velikosti. Vlevo je postava klečícího mladíka a vpravo torso postavy sedící na trůně. Vstup do věže je z chodby domu čp. 56, bývalé celnice z roku 1591, v níž sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Vnitřek věže tvoří přízemí a tři patra, jež jsou spojena dřevěným schodištěm. Každé patro má jednu místnost. V místech, kde končí schodiště, je vchod na oblouk brány, kudy se dá přejít do vedlejší věže. Brána mezi věžemi má tvar dvou gotických rovnoběžných hrotitých arkád a na horním okraji je opatřena cimbuřím. Plochy brány jsou zdobeny znaky. Směrem na most jsou to znaky lva lucemburského, lva českého a orlice moravské, pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na straně druhé, směrem k Malé Straně, je znak Vratislavi, český lev a znak Dolní Lužice, pod nimi jsou znaky Starého a Menšího Města pražského. Vyšší mostní věž je nejmladší stavební částí mostu. Stavěna byla od roku 1464 a její stavbu financoval český král Jiří z Poděbrad (1458 - 1471). Věž má hranolový tvar, na čelných stranách přizdobený výklenky s baldachýnovitými stříškami. Zde měla být nejspíš provedena sochařská výzdoba, ale nestalo se tak. Věž architektonicky navazuje na Staroměstskou mosteckou věž. Do dnešní podoby byla upravena Josefem Mockerem v letech 1879 -1883.

Karlův most byl vždy místem, k němuž se upírala fantazie umělců všeho druhu a také lidová slovesnost mu věnovala mnoho místa ve svých pověstech a zkazkách. Nejslavnější pověstí je ta o zázračném meči. Někde ve zdivu je zazděn Bruncvíkův zázračný meč, nikdo však neví kde. Ale až jednou bude české zemi nejhůř, vyjede prý svatý Václav v čele blanických rytířů své zemi na pomoc a tehdy na Karlově mostě jeho kůň klopýtne o kámen, ten se vyvrátí a pod ním se objeví slavný Bruncvíkův meč. Svatý Václav jej vytasí a zvolá: "Všem nepřátelům země České hlavy dolů!". A od té doby bude v Čechách klid a mír už navždy.

KAREL IV.
Karel IV. (14. května 1316 Praha – 29. listopadu 1378 Praha) byl jedenáctý český král (jako Karel I. – 1346–1378), lombardský král (1355), římský král (1346–1355) a císař (1355–1378), arelátský král (1365) a hrabě lucemburský (1346 – 1353) z dynastie Lucemburků. Karel IV., křtěný jménem Václav, byl synem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Jako dítě pobýval na francouzském královském dvoru u svého kmotra, jímž byl jeho strýc, francouzský král Karel IV. Sličný (1322–1328). Zde se oženil s Blankou z Valois. V Paříži získal rozsáhlé vzdělání: budoucí císař uměl německy, francouzsky, latinsky a italsky (česky se znovu naučil až po svém návratu do země roku 1333). Jeho učitelem byl Pierre de Rosieres (pozdější papež Klement VI.). Českým králem se Karel stal smrtí svého otce 26. srpna 1346. Praha se stala Karlovým sídelním městem, bylo založeno Nové Město pražské (8. března 1348) a byl postaven i nový pražský kamenný most (1357-1400), který dnes nese název Karlův most. Karel IV. založil 10. června 1348 hrad Karlštejn pro uložení říšských korunovačních klenotů. 5. dubna 1355 byl Karel v Římě korunován římským císařem. Jeho oficiální titul byl latinský a zněl takto: Karolus Quartus divina favente clemencia Romanorum imperator semper augustus et Boemie rex.

Doporučujeme:
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Platina
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Zlato
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Zlato 1 Kg
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Stříbro
- 645 let od položení základního kamene Karlova mostu - Stříbro
- 100 let od otevření Divadla na Vinohradech

 



RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky: 2 ks pro archiv České Mincovny - bez certifikátu, nečíslováno
Raritní provedení: není evidováno
31.8.2011 byla ukončena ražba v České mincovně.
Celkem bylo v Jablonci n. Nisou vyraženo 515 ks medaile.
Ražba medaile pokračuje v Pražské mincovně.
Ražby se značkou Pražské mincovny jsou uváděny na trh postupně od 20.2.2012.
Certifikát Státní tiskárny cenin s ochrannými prvky je k ražbám Pražské mincovny.
Certifikát na obyčejném papíru a bez ochranných prvků je k ražbám České mincovny.
Ražby mincoven se dále odlišují výrobní značkou.

Odlišné výrobní značky:
Výrobní značkou České mincovny jsou stylizovaná písemena ČM.
Výrobní značkou Pražské mincovny jsou písmena PMI v oválu.
Více informací o odlišení ražeb obou mincoven naleznete na stránce výrobní značky mincoven.


POZNÁMKA
Zakázková výroba na objednávku.
Expresní realizace objednávky.
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Investiční medaile 1 Oz
- Pražská mincovna > Raritní zlaté ražby
- Dárky z drahých kovů > Suvenýr z Prahy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - Dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM116 základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof24 hodin



KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM116 nákupem získáte +682,00 ZM
kód: CRM837 nákupem získáte +682,00 ZM





NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel, ale mince se vám prostě líbí? Objednejte si ji rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. Zboží Vám doručíme dobírkou České pošty (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč), nebo jej připravíme k osobnímu odběru na některé z našich prodejen.


Vybraný produkt:

Počet:

Způsob dodání

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!

Poznámka:


Kontrolní kód:

!

Opište kontrolní kód z obrázku do políčka.

*Cena je včetně DPH (Investiční zlato se sazbou 0 %). Koupí se nezavazujete k dalším odběrům. Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail).

HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,2

Hodnotilo 8 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!




SDÍLEJTE S PŘÁTELI
Poradce
UMÍME VÁM PORADIT

Opravdové přátelství je vzácné. Skutečný přítel s námi nesdílí pouze radosti, ale také starosti. Kamarád je velmi blízký člověk. Přátelství může přetrvat celý život. Je to vztah, který se musí udržovat. Přátelé jsou pro nás velmi důležití. Proto by měl být dárek pro kamaráda jedinečný a originální.

Na prodej zlata se specializujeme již 16 let!




ČNB uzavírá objednávkové období na další emise mincí. Ověřte si, zda máte na svém účtu závaznou rezervaci na mince 5000 Kč Hrad Švihov, 200 Kč První pražská defenestrace a 500 Kč Zahájení vydávání československých platidel

Jubiljení dukáty se razí exkluzivně s ročníkem 2018. Český lev, Moravská orlice, Slezská orlice a Slovenský dvojkříž jsou připomínkou 100 let od založení Československa.



ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Světové investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. Přehled, který mapuje nejslavnější investiční mince, zahájíme návštěvou Jihoafrické republiky.

Snad v žádné jiné části světa nesehrálo zlato tak významnou úlohu, jako v jižní Africe. Více než třetina veškerého vytěženého žlutého kovu na celé zemi totiž pochází z relativně malé oblasti Witwatersrand Basin, která je zároveň nejhustěji osídlenou části dnešní Jihoafrické republiky. Není proto divu, že první moderní a světově nejrozšířenější zlatou investiční mincí se stal právě jihoafrický Krugerrand. Razí se od roku 1967 a jméno mince dostala podle proslulého politika a pozdějšího prezidenta búrské provincie Transvaal Paula Krugera (1825-1904). Druhá část názvu napovídá, že se jedná o jihoafrickou měnu rand, jejíž jméno je zase odvozeno od již zmiňovaného bohatého zdroje zlata (ale i diamantů) v hornatém území Witwatersrand. Objevení naleziště v roce 1886 bylo předzvěstí krvavých válek mezi potomky holandských přistěhovalců Búrů a britskou koloniální mocí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.



Dvoutolar z roku 1590 Unikátní jáchymovská ražba Rudolfa II.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu.

Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.

Na základě sněmovních usnesení z let 1576 a 1577 pak byl vydán nový mincovní řád, který víceméně odpovídal předpisu z roku 15731. Ražba dvoutolarů jako násobku tolaru vycházela z tohoto mincovního řádu a po přepočtu pro ni platilo: Jakost 0,8945; hmotnost 57,86 g při obsahu stříbra 51,76 g; počet kusů ražených z pražské hřivny se rovnal 4⅜. České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se v yskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně vzácně2. Je proto dosti překvapivé, že se v relativně krátké době objevily nové, v literatuře a odborném tisku dosud nepopsané, české dvoutolarové ražby.3 Jak málo je problematika ražby české hrubé mince za panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) zmapovaná, ukazuje např. článek Pavla Vojtíška zveřejněný v roce 2011 na stránkách Numismatických listů. Článek věnovaný především neznámému pražskému dvoutolaru Rudolfa II. s letopočtem 1607 přináší i stručnou rekapitulaci produkce Rudolfových dvoutolarů v českých mincovnách. Pokud se týká jáchymovských ražeb, je v článku uvedeno: „Od roku 1591 byly dvoutolary raženy v Jáchymově (MKČ 388-390, Ja 44-48), série honosných nominálů s trojportrétem (Ja 43, 49-52) z roku 1590 má zjevně medailový charakter, ...“4 Z toho, co bylo až dosud o ražbě Rudolfových dvoutolarů v Jáchymově publikováno, však vyplývá, že jejich ražba byla zahájena minimálně v roce 1589. Tuto informaci přinášejí již v roce 2010 Lubomír Nemeškal a Petr Vorel (NV 27/19b),5 když ve své práci o jáchymovské mincovně citují exemplář s letopočtem 1589 ze sbírky Národního muzea v Praze s inv. č. H5-30.975 (57,49 g). Práce Ivo Halačky (MKČ)6 o vládních mincích zemí Koruny české vydaná ve druhé polovině roku 2011, podobně jako Vojtíškův článek, ročník 1589 z mincovny Jáchymov nezná 7.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

INVESTIČNÍ ZLATO NENÍ ZATÍŽENO DANÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Tento fakt dělá z investičního zlata naprosto jedinečnou komoditu. Zlato jsou tak jediné reálné aktiva, osvobozené od daně. Své finanční prostředky proto můžete převést na investiční zlato bez daňové penalizace. Pro zlato je to obrovská přednost. Proto lidé investují do zlata raději než do stříbra, diamantů, starožitností, umění, obrazů nebo nemovitostí. Ty všechno jsou zatíženy DPH ve výši 21 procent.
ZLATÉ MINCE ZARUČUJÍ ANONYMITU VLASTNICTVÍ
Technologie ražby investičních mincí nedovoluje jejich označení sériovými čísly. Mince jsou proto anonymní a poskytují svému majiteli větší soukromí při nakládání s nimi. Tato výhodná vlastnost však může být na přítěž v situaci, kdy potřebujete prokázat vlastnictví zlatých mincí. Například v případě jejich zcizení.
SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA S DPH NEBO BEZ?
Svatováclavská koruna je stejně jako mnoho uměleckých předmětů vyrobena ze zlata vysoké ryzosti, splňující zákonné požadavky. Protože se však nejedná ani o platnou minci, ani o slitek z akreditované rafinérie, probíhal by její případný prodej s daní. Proto si pamatujte, že ne všechno zlato může být obchodováno legálně bez DPH.
SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA S DPH NEBO BEZ?
Svatováclavská koruna je stejně jako mnoho uměleckých předmětů vyrobena ze zlata vysoké ryzosti, splňující zákonné požadavky. Protože se však nejedná ani o platnou minci, ani o slitek z akreditované rafinérie, probíhal by její případný prodej s daní. Proto si pamatujte, že ne všechno zlato může být obchodováno legálně bez DPH.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika