Marie Terezie (13. 5. 1717 – 29. 11. 1780) – královna uherská a česká, rakouská arcivévodkyně. Vládkyně rakouské monarchie, kterou dokázala zmodernizovat a významně posílit.
Marie Terezie se vlády ujala v roce 1740 po smrti jejího otce Karla VI, jelikož v mužské linii žádný jiný dědičný kandidát nebyl k dispozici. Umožňovala to takzvaná pragmatická sankce, která ovšem nebyla po chuti konkurentům usilujícím o rakouský trůn. V témže roce se stala uherskou královnou, za českou byla korunována o tři roky později v Praze.
Panovnice převzala zemi zaostalou a bez moderní armády, vystavenou navíc hrozbám sousedních států.
Už v roce jejího nástupu na trůn zaútočil pruský král Fridrich II., který požadoval odstoupení Slezska. Početně slabší a hůře vyzbrojená rakouská armáda byla poražena v bitvě u Majulowic. Tento střet zahájil období bojů o rakouské následnictví. Následujícího roku do země vpadla bavorská, saská a francouzská vojska pod vedením bavorského kurfiřta Karla Albrechta (budoucího římského císaře), jenž neuznával nárok Marie Terezie na trůn.
Mezitím si však mladá panovnice dokázala naklonit uherskou šlechtu, která pragmatickou sankci uznala a zavázala se Rakousko politicky i vojensky podpořit.
Následovala další invaze pruských vojsk Fridricha II., v jejímž důsledku přišlo Rakousko o část Slezska. Za diplomatické podpory Anglie podepsala Marie Terezie s Pruskem mírovou dohodu. To ale nezabránilo Fridrichovi v další vojenské kampani v roce 1744. A protože se Rakousko ocitlo pod vojenským tlakem i ze strany Francie, podepsalo následujícího roku s Pruskem v Drážďanech mír, kterým se vzdalo nároků na Slezsko.
V roce 1745, po smrti Karla Albrechta, se manžel Marie Terezie František Štěpán Lotrinský stal římskoněmeckým císařem. Mezinárodní respekt Rakouska posílilo i spojenectví s Ruskem, jehož vládkyně carevna Alžběta I. se v roce 1746 zavázala zaútočit na Prusko, pokud Fridrich opět napadne Rakousko. Později se rakouské panovnici navíc podařilo vyjednat spojeneckou smlouvu s Francií a v koalici s Ruskem pak zatlačilo Fridricha do defenzívy. Mocenské boje nicméně pokračovaly až do roku 1763 a nepřinesly žádný významný zisk ani jedné ze znepřátelených stran.
Marie Terezie si uvědomovala zaostalost monarchie a pomocí odvážných reformních změn ji proměnila v moderní stát. Nedostatek vzácných kovů pro mince vyřešila ražbou měděných krejcarů a grešlí, přičemž pokračovala i ražba zlatých dukátů. Za její vlády rovněž vznikly první papírové peníze.
Po smrti Františka Lotrinského se císařem římským stal královnin syn Josef II., jeden ze sedmi jejích potomků, který usedl na některý z evropských trůnů.
Marie Terezie zemřela 29. listopadu 1780 na důsledky prochladnutí při lovu. Královnino tělo bylo uloženo do rodinné kapucínské hrobky, kde už spočívaly ostatky jejího manžela a milované vychovatelky Charlotty Fuchsové.
