Ze světa kovových známek (21) Známky s letopočtem
Pomineme-li psí známky, které se každoročně měnily a měly proto vyražený rok platnosti, lze konstatovat, že od XIX. století jsou české účelové známky většinou nedatované.
Když je letopočet vzácně uveden, nemusí být rokem ražby, jak je tomu u mincí, ale je připomínkou významného milníku v historii vydavatele ražby. Měl zejména u podniků poukazovat na letitou tradici a byl tak reklamním prostředkem a nástrojem v konkurenčním boji. Uveďme zde několik příkladů datovaných známek, které splňují výše uvedené charakteristiky nebo jsou něčím pozoruhodné.
Letopočty na ražbách konzumních spolků a spotřebních družstev jsou zpravidla spojené s rokem založení organizace. Nejinak tomu je u známek organizací a firem. Ročník 1904 na známkách Dělnického konzumního spolku v Kostelci, německy Weisskircher Arbeiter Consum Verein (W. A. C. V.), připomíná rok ustavení této podpůrné organizace (obr. 1). Rok založení měšťanského střeleckého sboru Jablonce nad Nisou připomíná mosazná známka na pivo s vročením 1760, uveřejněná v M+B 3/2011 str. 16. Letopočet 1828 nad literami VW na firemní známce Vítkovických železáren (obr. 2) je rokem založení podniku. Známka, jejíž účel ani způsob užití nejsou známé, se provedením hlásí do první poloviny XX. století. Lze se proto domnívat, že letopočet se mohl začínat uvádět v době stého výročí podniku a stal se později součástí firemního loga.
Datované peněžní známky Novokdyňské přádelny akc. spol. (obr. 3–4) jsou známé ve třech hodnotách1. Zatímco nejnižší nominál 5 má letopočet 1928, druhé dva vročení 1923. Nechce se věřit, že by výrobu hodnoty 5 dělilo od zbývajících pět let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Ze světa kovových známek (13) Kouzelnické známky
Kdybychom se striktně drželi pravidel numismatiky, nemohlo by toto pokračování seriálu vzniknout, jelikož bude pojednávat o ražbách, které mají s mincemi jen společný tvar. Řeč bude o známkách kouzelníků a kouzelnických mincích.
Tyto ražby nepřejímaly žádnou funkci peněz a nemají ani povahu peněžních náhražek, jak je chápe numismatika, což definovala profesorka Ema Nohejlová-Prátová takto: „... do numismatiky však naprosto nepatří kovové známky, které žádným způsobem a v žádné formě nezastupují peníze, a tedy nemohly být v peníze proměněny, např. moderní reklamní známky.“ (Nohejlová-Prátová 1986: 29) A skutečně, kouzelnické známky nebyly užívány jako potvrzenky nebo poukázky za výkony nebo na peníze, komodity či služby, vyjma funkce vstupenek. Mince však přece jen zastupovaly, a to při eskamotérských tricích.
Kouzelnické známky je možno definovat jako zvláštní kategorii nepeněžních účelových ražeb svým charakterem stojících mezi adresními a reklamními známkami – vstupenkami a ražbami podobnými medailím. Lze je rozdělit na pět kategorií, dlužno však uvést, že toto dělení není ostré a některé známky mohly zastupovat dvě i více z uvedených skupin.
1. Známky rekvizity pro vystoupení
2. Známky obchodů kouzelnických pomůcek
3. Reklamní známky kouzelníků
4. Známky kouzelnických klubů či společností
5. Ostatní ražby (pamětní, novoročenky, kouzelnické kongresy)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
