VÍTE, ŽE: Nejširší nabídku zahraniční numismatiky v Čechách a na Slovensku najdete v Obecním domě v Praze? Nové mince z numizmatické produkce předních světových mincoven dovážíme pravidelně, bez prostředníků a jejich nákup u nás je proto levnější.
SPECIFIKACE
předsednictví ČR v Radě EU
Pamětní stříbrná medaile
k předsednictví ČR v Radě EU Ryzost: 999/1000 Ag
Průměr: 24,5 mm
Hmotnost: 10,33 g
Proof ražba (něm. polierte Platte, zkr. PP, ang. nejčastěji zjednodušeně frosted
proof nebo jen proof,
zkr. prf) Ražba na leštěné nebo vysoce leštěné střížky z razidel,
jejichž pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Mincím raženým tímto
postupem se v samotné ražbě, ale i v přípravných a závěrečných etapách
věnuje největší pozornost. Hotové mince jsou od razidla odebírány
způsobem zamezujícím poškození, ručně nebo plně automaticky pomocí
odbíracího zařízení. Stupeň lesku je závislý na způsobu leštění razidel,
ale i střížků. Nižší lesk vykazují střížky leštěné třením mezi ocelovými
nebo skleněnými kuličkami, keramickými nepravidelnými tělísky nebo jiným
podobným materiálem (něm. kugelpoliert), vyšší lesk střížky leštěné
textilními kotouči nebo kartáči (něm. bürstenpoliert). Matování může být
provedeno na různých částech reliéfu odlišnými technologiemi, jinými
zařízeními nebo tělesy rozdílné jemnosti, různé části reliéfu proto
mohou být různě matné.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:
Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV. V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.
Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).
Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
