r. 2004 Světové dědictví UNESCO - Bardejov, městská památková rezervace

Pamětní zlatá mince v hodnotě 5000 Sk
autor Milan Virčík

- Další údaje o minci naleznete zde 

Bardejov, administrativní a kulturní centrum horního Šariše, leží v severovýchodní části Slovenska. Dříve svobodné královské město je charakteristické množstvím památek, které tvoří jeden z nejvzácnějších urbanistických celků na Slovensku. Bohatá světská i církevní výstavba, která mu dodnes vtiskla středověký charakter je výsledkem jeho rozkvětu v 14. a 15. století. Nejvzácnější stavbou je monumentální chrám sv. Egídia. Jeho jedenáct křídlových gotických oltářů s tabulovými malbami patří k světovým unikátům. Pozornost si zaslouží i náměstí lemované měšťanskými domy gotického a renesančního původu a městská radnice ze začátku 16. století. Gotické opevnění je nejzachovalejším městským hradebním systémem celé evropy. Roku 2000 bylo historické jádro města spolu se zachovalým komplexem židovské synagogy a obřadních lázní zapsané do seznam světového dědictví UNESCO.

Uprostřed mincovního pole lícní strany je zobrazen detail fasády městské radnice s renesančním arkýřem. Vlevo od fasády je státní znak, pod nímž je uvedena nominální hodnota mince 5000 Sk. Název státu SLOVENSKÁ REPUBLIKA a letopočet 2004 tvoří opis od levého k spodnímu okraji mince. V horní části fasády radnice jsou u římsy zakomponovány iniciály autora výtvarného návrhu Ing. Milana Virčíka a značka Polské státní mincovny, která tuto minci razila. Na rubové straně je v perspektivě pohled na kostel sv. Egídia, doplněný detailem z pozdně gotického oltáře Ukřižování s plastikou biblického proroka Zachariáše. Název SVETOVÉ DEDIČSTVO UNESCO tvoří opis od levého k spodnímu okraji mince a pod kostelem je uvedený název města BARDEJOV.

V roce 1972 přijala generální konference UNESCO Dohodu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, jehož cílem je zachování jedinečných a pro celé lidstvo mimořádně významných hodnot kulturního a přírodního dědictví pro budoucnost. Na základě dohody se do Seznamu světového dědictví zapisují ty lokality a objekty, které splňují stanovené kritéria a jsou zároveň autentické. V současnosti je v seznamu zapsáno 754 lokalit ze 129 států. Mezi nimi figuruje i pět slovenských lokalit. V roce 1993 byly zapsané první tři: Banská Štiavnica a technické památky okolí, Spišský hrad a kulturní památky okolí a Rezervace lidové architektury ve Vlkolínci. K nim přibyla v roce 1995 přírodní lokalita Jeskyně Slovenského a Aggtelekského krasu a v roce 2000 městská památková rezervace Bardejov. Všechny tyto lokality ilustrují bohaté rozčlenění slovenské země a její nedílné součásti kulturního dědictví.

Nejreprezentativnějšími zachovanými památkami se na Slovensku mohou doposud pyšnit hlavně někdejší hospodářská a kulturní centra – svobodná královská města, jejichž prosperita se odrážela v architektuře. Mezi tyto historické jádra patří dnes i metropole horního Šariše – Bardejov. Dodnes jsou v něm zachované základní atributy svobodného královského města a významného nadregionálního trhového centra. Sídliště, ležící na zemské cestě z Uherka do Polska s názvem Barduojev, se zmiňuje v záznamech ipatijevského kronikáře z roku 1241. V roce 1320 dostali němečtí hosté – kolonisté ze Slezska, kteří se tu usadili od panovníka městská privilegia. Statut svobodného královského města získali měšťané v roce 1376. Už tehdy byl Bardejov opevněný a jeho centrum tvořilo rozsáhlé obdélníkové trhové náměstí, lemované měšťanskými domy. Jejich nejstarší části pochází z hospodářsky příznivého období 15. století. Už tehdy mělo město 500 domů, které po pozdějších úpravách a přestavbách dodnes reprezentují rozvinutou měšťanskou kulturu, vytvořenou mnohonárodnostním etnikem. Hlavním zdrojem prosperity Bardejova byly řemesla a královskými privilegii podporován obchod, hlavně výroba a prodej plátna.
Severní stranu říčními oblázky dlážděného náměstí uzavírá monumentální farský kostel sv. Egídia. Chrám přestavěli v první polovině 15. století na trojlodí zaklenuté vyspělou síťovou klenbou. Z tohoto období pochází i pozoruhodné kamenné gotické pastofórium vytvořené stavitelem chrámu mistrem Štefanem z Košic. Základní charakter chrámu nezměnili ani jeho romantizující úpravy z poslední čtvrtiny 19. století, vyvolané ambicí dostavět zemětřesením zničenou věž a vrátit mu monumentální podobu. Z období následných reorganizačních úprav pochází ukončení dnešní mohutné věže. Magnetem pro návštěvníky je výjimečně dobře zachovaný mobiliář, kterému dominuje 11 pozdně gotických křídlových oltářů.

Druhou dominantou náměstí je robustní bloková stavba městské radnice, symbol samostatnosti měšťanů. Tato architektura patří k čítankovým příkladům postupného a pomalého pronikání nového, raně renesančního stylu do celkově ještě pozdně gotického výrazu stavby. S budováním jejího přízemí začal mistr Alexandr v roce 1505. Kamenné šambrány oken, portálů, jako i výtvarně přitažlivý arkýř se vstupem na poschodí z východní strany vytvořil v duchu rodící se renesance v roce 1507 mistr Alexius. Ukončení radnice – korunní římsu s polychromovanými plastikami, vysokým štítem mohutné sedlové střechy a zaklenutého arkýře – zhotovil v pozdně gotickém duchu mistr Jan z Prešova. Nástěnné malby v interiérech radnice jsou z dílny domácích mistrů. Množství zajímavých dobových výtvarných i řemeslných detailů interiérů tvoří součást expozice Hornošarišského muzea.
Zachovaný urbanistický celek středověkého Bardejova se z roku 1950 zařadil mezi první památkové rezervace městského typu a tvoří významnou součást památkového fondu Slovenska.

Další soutěžní návrhy. Nerealizované sádrové modely :

III. cena - akad. soch. Michal Gavula

Na lícní straně je detail pozdně gotické klenby a panorama města s řadovou zástavbou typických měšťanských domů a dominantní radnicí. Na rubu je uprostřed detailu gotické klenby umístěn kostel sv. Egídia.

III. cena - Mgr. art. Patrik Kovačovský

Čistý a vyvážený návrh s netradičně pojatým středovým kompozičním řešením rubu i líce. Na lícní straně je v gotické rozetě umístěn státní znak SR a nominální hodnota mince, na rubu detail štítu radnice s městským erbem.

Prameny :
Národná banka slovenska.