Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Rabí – nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina. Do historie se středověký hrad zapsal jako místo, kde přišel o druhé oko husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. V roce 1978 bylo Rabí vyhlášeno za Národní kulturní památku.
Zřícenina se nachází necelých deset kilometrů od města Sušice. Původní strážná tvrz na skalnatém vršku nedaleko řeky Otavy se ve druhé polovině čtrnáctého století stala majetkem pánů z Rýzmberka, kteří ji přestavěli na jeden z nejlépe opevněných hradních systémů ve střední Evropě. Nejstarší částí hradu je mohutná čtverhranná věž, která byla zřejmě vybudována na románských základech už na počátku 13. století.
O největší stavební rozmach se postaral majetný Půta Švihovský z Rýzmberka, který od roku 1479 působil jako nejvyšší sudí království Českého. Nechal například zbudovat obrannou zeď s dělostřeleckými baštami, za jeho éry byla též dostavěna hradní kaple.
Po smrti Půty Rabí zdědili jeho synové, kteří se však zadlužili a hrad v roce 1548 prodali. Postupně se vystřídalo několik majitelů, z nichž poslední byli Lamberkové. Ti už zpustlý objekt v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích.
Strategicky dobře umístěnému hradu se nevyhýbaly vojenské konflikty. Za husitských válek jej dvakrát obléhal Jan Žižka z Trocnova (1420 a 1421). Nebylo divu: hrad v té době vlastnil Půtův strýc a odpůrce husitů Jan z Rýzmberka. Kališníci byli v obou případech úspěšní, sám Žižka ale při druhém obléhání přišel o zdravé oko a oslepl.
Za třicetileté války byl hrad opět vypleněn, jeho devastaci pak dokončil rozsáhlý požár v roce 1720. Od roku 1954 zříceninu spravuje stát.
