Nizozemsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (3)
Nizozemsko, někdy také mylně jako celek označováno za Holandsko, což je jen
část nizozemského království (dále budu uvádět jen Nizozemsko, Nizozemci
apod.), leží v severozápadní části evropského kontinentu.
Jedná se konstituční
monarchii, která se zbavila Španělské nadvlády již v roce 1568 a udržela se do
dnešních dob. Také tento malinký evropský stát měl chuť ze světových nalezišť
utrhnout co největší díl a proto vysílal své koráby ke kolonizování nových světů.
Vítejte v krátké ukázce vybraných nizozemských kolonií.
NIZOZEMSKÉ ANTILY
V samém úvodu tohoto dí lu se přesuneme do karibské oblasti. Souostrov ý Nizozemských Antil bylo objeveno na přelomu 15. a 16. století. V roce 1527 se ostrovy staly součástí španělských kolonií. Nizozemskem byly kolonizovány ve 30-40. letech 17. století. Rokem 1866
se stávají korunní nizozemskou kolonií a toto zůstalo až do roku 1948, kdy se změnil na název Nizozemské Antily. Tak zvaná Char ta Nizozemského království, vydána v roce 1954 povýšila tuto kolonii na plnohodnotnou autonomní zemi v rámci celého Nizozemského království.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
