Operace Bernhard
Padělky britských liber
Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.
S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen
Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Sovereign Zlatá chlouba anglických králů
Tato zlatá mince ve středověku ohromovala současníky, v 19. století stabilizovala Británii, putovala až do nejzazších koutů impéria.
Byla ražena v mincovnách na pěti kontinentech, obchodována byla vysoko nad cenou zlata. Byla také masivně falšována a dodnes je ozdobou numismatických sbírek.
První svého druhu
Sovereign, známý také jako double ryal, zlatá mince s hodnotou 20 šilinků, byl nejvyšším nominálem konce 15. století. První sovereigny byly vyraženy roku 1489 za vlády Jindřicha VII. Název je odvozen ze zobrazení panovníka na trůně na aversu. Revers nesl erb na tudorovské růži. Honosné renesanční provedení sovereignu mělo ohromit ostatní panovníky na kontinentu a dokázat sílu a bohatství Anglie. Kromě sovereignu byly raženy i jeho 2 a 3 násobky na silnějším střížku. Mince měla hodnotu jedné libry šterlinků (20 šilinků), vážila 15,55 g a měla ryzost 23 karátů. Váha i ryzost sovereignu během dalších století kolísala. Razil se i tzv. fine sovereign s hodnotou 30 šilinků. V polovině 16. století se za vlády Jakuba I. pro zlatou minci v hodnotě 20 šilinků začaly používat jiné názvy. Unite, ražený do roku 1662 měl zpečetit spojení Anglie a Skotska a později i laurel, podle vavřínového věnce ve vlasech panovníka. S příchodem strojové ražby byly tyto zlaté mince nahrazeny guineou, pojmenovanou podle země, odkud pocházelo zlato na její ražbu, a sovereign byl zapomenut.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
