Mikrotext - velikost jednotlivých písmen nepřesahuje 0,58 mm. První čtyři sloky Svatováclavského chorálu opisují averzní a reverzní stranu rámečku. Tato medaile, ražená v Pražské mincovně je první aplikací této techniky v Čechách a na Slovensku.

SVATOVÁCLAVSKÝ CHORÁL
Svatováclavský chorál je český církevní hymnus, jehož kořeny sahají patrně až do 12. století. Původně měl tři pětiřádkové slohy neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“. Obsahem byla prostá modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a prvnímu patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení.

Dobu vzniku této písně kladla stará tradice do 14. století, její autorství bylo připisováno pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, Václav Hájek z Libočan arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimě. Bohuslav Balbín obě tyto domněnky kombinoval: Arnošt prý píseň složil, Očko rozšířil. Svatováclavský chorál je však mnohem starší. Strofická stavba, jazyková stránka, zvlněná melodie a harmonizace této písně ukazují spíše na 13. století. Konečně úpěnlivá prosba v písni „utěš smutné – zažeň vše zlé“ svědčí o pohnuté době, a tou zřejmě mohla být léta braniborské správy (1278–1283). Zdá se však, že text písně se vyvíjel postupně a jeho prazáklad zřejmě pochází již ze století dvanáctého. Někdy na rozhraní 14. a 15. století přibyly dvě nové strofy: „Ty jsi dědic české země“ a „Maria, matko žádoucí“ . V zápise o rukopise litoměřickém z konce 15. století se uvádějí opět nové strofy, mezi nimi sloka, obsahující invokaci k ostatním českým světcům. Ty ovšem později ze standardního textu vypadly. Chorál, původně ve staročeštině, dostal svoji finální podobu, užívanou dodnes zřejmě v 18.–19. století. Přečkal staletí a je nadále pravidelně zpíván, zpravidla na konci nedělní velké mše nebo o významných křesťanských svátcích. V době vzniku Československa existovaly snahy o to, aby se píseň stala národní hymnou. Jak řekl Jakub Deml, „Svatováclavský chorál obsahuje z hlediska morálních hodnot myšlenky věčně živé, které odpovídají i ignorovaným požadavkům přítomnosti“. Slavný český básník, symbolista Otokar Březina litoval, že se „vznešená svatováclavská hymna nestala státní hymnou osvobozeného národa“. Přijetí Svatováclavského chorálu jako státní hymny požaduje i dnešní politická strana Koruna Česká. Chorál byl zpíván při významných událostech, jako korunovacích českých králů a zazněl i při pohřbu T.G. Masaryka nebo Václava Havla.