E-shop Výročí Jagellonců na českém trůnu - medaile inspirovaná dobou V. Jagellonského

Výročí Jagellonců na českém trůnu - medaile inspirovaná dobou V. Jagellonského


Náhled - Výročí Jagellonců na českém trůnu - medaile inspirovaná dobou V. Jagellonského

Pamětní medaile
Autor: D. Kartáková
průměr: 50 mm
hmotnost: 50 g
kov: CuZn 20
provedení b.k. - limit 500 ks
emise: 2001



Výročí Jagellonců na českém trůnu - replika Tlustého bílého penízu V. Jagellonského CuZn 20

SPECIFIKACE

Pamětní medaile
Sádrový model: Daniela Kartáková
průměr: 50 mm
hmotnost: 50 g
kov: CuZn 20
provedení: b.k.
limit: 500 ks
emise: 2001



VÍTE, ŽE: Nejširší nabídku zahraniční numismatiky v Čechách a na Slovensku najdete v Obecním domě v Praze? Nové mince z numizmatické produkce předních světových mincoven dovážíme pravidelně, bez prostředníků a jejich nákup u nás je proto levnější.



Vladislav II. Jagellonský – (1. 3. 1456 – 13. 3. 1516) – český a uherský král z litevsko-polské panovnické dynastie Jagello. Historiky bývá hodnocen jako slabý vládce, který se vyhýbal závažným rozhodnutím. Za jeho panování v Čechách došlo k náboženskému usmíření.

Otcem Vladislava byl polský král Kazimír IV. Jagellonský, jeho matka Alžběta Habsburská byla sestrou Ladislava Pohrobka. Na český trůn Vladislavovi dopomohl český král Jiří z Poděbrad. Ten se musel potýkat se složitou vnitrostátní i mezinárodní situací: na Moravu vpadnul uherský vládce Matyáš Korvín, který stanul v čele křížové výpravy vyhlášené papežem Pavlem II. a proti Jiřímu se bouřila i část domácí šlechty. Za tohoto stavu požádal Poděbrad o pomoc krále Kazimíra a výměnou nabídl český trůn jeho synovi Vladislavovi. Matyáše nakonec ze země vyhnal i bez polské pomoci, nabídka však zůstala v platnosti. Po smrti Jiřího z Poděbrad tak čeští stavové Vladislava na sněmu v Kutné Hoře (27. května 1471) zvolili za českého krále. Korunovace se uskutečnila 22. srpna na Pražském hradě. Podle původní jagellonské představy měl Vladislav časem převzít i polský trůn, čímž by vzniklo mocné soustátí. K realizaci plánu ovšem nikdy nedošlo. Stejně jako Jiří, tak i nový český král se musel potýkat s útoky ambiciózního Matyáše. Válka skončila v roce 1478 dohodou, která však prakticky znamenala rozdělení země. Vladislavovi zůstaly jen Čechy, Moravu, Slezsko a Lužici ovládl král uherský. Oba přitom mohli využívat titulu český král.

Po Matyášově smrti byl Vladislav zvolen také za uherského krále (1490), přestěhoval se do Budína a o Prahu se téměř přestal zajímat. Nerozhodný a mírný Jagellonec byl přijatelným panovníkem pro značnou část české feudální šlechty, která tak dostala prostor k nerušenému posilování své moci. A sebevědomí panské oligarchie rostlo. Tito skuteční vládci země utužili nevolnický systém, snažili se potlačit privilegia královských měst. V roce 1502 nechali králi podepsat nový zemský zákoník, který tvrdě omezoval vliv měšťanů. Když královská města odmítla, octla se země na pokraji války. Gradovalo také náboženské napětí mezi katolíky a kališníky. Patová situace a nejspíš i únava z neustálých rozbrojů však přivedly znesvářené strany k jednacímu stolu. V roce 1485 byl v Kutné Hoře uzavřen smír a potvrzena svoboda vyznání obyvatelstvu českých zemí (nevztahovala se na Jednotu bratrskou). Vladislav Jagellonský se oženil až jako šestačtyřicetiletý se sestřenicí francouzského krále Annou de Candale. Měli spolu dceru Annu a Ludvíka, který se stal následníkem trůnu.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - Dostupnost na prodejnách ?
Není dostupná žádná varianta zboží.


KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM748 nákupem získáte +1,00 ZM




HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,1

Hodnotilo 11 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!




SDÍLEJTE S PŘÁTELI
Poradce
UMÍME VÁM PORADIT

1 kg ryzího zlata - to je exkluzivní produkt Pražské mincovny. Kilogram zlata je výmluvným symbolem bohatství a hojnosti. Nabízíme zlaté ražby Pražské mincovny, vynikající průměrem 100 mm mincovního pole! Jedná se o největší zlaté ražby v ČR.

Na prodej zlata se specializujeme již 16 let!




ČNB uzavírá objednávkové období na další emise mincí. Ověřte si, zda máte na svém účtu závaznou rezervaci na mince 5000 Kč Hrad Švihov, 200 Kč První pražská defenestrace a 500 Kč Zahájení vydávání československých platidel

Jubiljení dukáty se razí exkluzivně s ročníkem 2018. Český lev, Moravská orlice, Slezská orlice a Slovenský dvojkříž jsou připomínkou 100 let od založení Československa.



ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

PŮLSTOLETÍ HARCUBOVY PĚTIKORUNY Historie slavné mince
Ačkoliv je to o něm málo známo, představuje rok 1964 jeden z významných milníků československého mincovnictví.

Jednak bylo po sedmileté přestávce obnoveno vydávání pamětních mincí, které se od toho roku vydávají každoročně bez přestávky, jednak pořádání výtvarných soutěží na umělecké návrhy mincí převzala po ministerstvu školství (dříve ministerstvu školství a národní osvěty), zprvu na základě pověření ministerstva financí a později v rámci vlastní zákonné kompetence, Státní banka československá (SBČS).

Rok 1964 také znamenal začátek další etapy zásadního přerodu soustavy československých platidel, zavedených při peněžní reformě v roce 1953, vydáním tříkorunových a pětikorunových mincí náhradou za státovky. Nás bude zajímat vznik pětikoruny, od jejíhož vydání uplynulo tento rok právě půlstoletí. Podmínky neomezené anonymní soutěže na výtvarný návrh pětikoruny vypsala SBČS 28. května 1965 s uzávěrkou 15. října 1965. Na lícní stranu mince měli autoři umístit státní znak, název státu, letopočet 1966 a případně „drobné příhodné symboly“. Na rubové straně měla být ztvárněna „nápadná číslice 5“ se zkratkou měnové jednotky Kčs a vyjádřen „symbol anebo motiv ze současného života“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.



Ve stínu otce vlasti Čeští Lucemburkové na litých a ražených medailích
Ze všech panovnických dynastií formujících české dějiny, vydali jen Lucemburkové osobnost, která spolehlivě zastínila všechny ostatní.

Ke Karlu IV. vzhlížely už generace obrozenců. Jeho vysoká prestiž přetrvala až do současnosti a tak se uplatňuje třeba i v dnešních soutěžích popularity historických osobností. Právě proto by mohlo být zajímavé podívat se na jeho příbuzné, kteří stojí na méně osvětlených místech.

Když smrtí Václava III. roku 1306 skončila v Českém království sága Přemyslovců, vystřídala je cizí dynastie, Lucemburkové. Sňatkem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se oba rody příbuzensky propojily. Jejich střídání tak proběhlo organicky a vcelku pokojně, když uvážíme, jaká krveprolití v takových situacích často nastávají. První Lucemburk na českém trůnu se z nevýrazného mladíka časem profiloval jako postava evropského formátu. Jan Lucemburský, ve své vlasti dnes známý jako Jan Slepý, má u nás několik zjednodušujících charakteristik. Podle osobního založení je možné jej vnímat jako vychytralého diplomata, lehkomyslného marnotratníka, nebo jako dobový prototyp rytíře. Když přehlížím své četné realizace, které jsem mu věnoval, je jasné, že jsem preferoval posledně uvedenou charakteristiku. Výjimkou není ani litý medailon s portrétem, který jsem v osmdesátých letech dělal jako model pro ražbu, o níž tehdy ovšem nebyl zájem. Druhá strana je věnována Janovu mládí na lucemburském hradě Bock. Také mé další lité práce, Janovi zasvěcené, se točí kolem jeho rytířských cest po Evropě a smrti v bitvě u Crécy. Kulatému výročí této bitvy je věnovaná ražba z roku 1996. Motiv z Janovy pečeti se ještě podařilo v devadesátých letech uplatnit na jedné medaili Armády ČR, kam jako součást našich nejlepších vojenských tradic určitě patří.
Dolnobavorská vévodkyně Markéta Lucemburská, jejíž medaili mi letos zadala Pražská mincovna, patří k Janovým dětem. Sourozenci slavného Karla IV. (křtěného jako Václav), měli také dramatické osudy a Markéta to svým životem naplňuje. Když zemřel její manžel roku 1339, upadla do nemilosti císaře Ludvíka, nepřítele Lucemburků, který jí pak v Bavorsku znepříjemňoval život, jak mohl. Nakonec se vrátila do Prahy. Přípravy na další dynastický sňatek s polským králem už Markéta Lucemburská nepřežila a zemřela jen dva roky po svém manželovi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika