ČESKÉ OBĚŽNÉ MINCE vzoru 2000
Díky politické a měnové stabilitě, ale také střízlivým technickým parametrům, stále umožňujícím ražbu za velmi přijatelných podmínek, vyrábějí se současné české oběžné mince již 25. rokem.
Po stažení haléřových hodnot po 10, 20 a 50 haléřích, které již neplnily funkci oběživa, jsou platné a i stále nově vyráběné všechny korunové hodnoty po 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč vzoru 1993. Tuto řadu přerušují, resp. doplňují, jen dvě další oběžné mince, 10 a 20 Kč vzoru 2000.
U příležitosti přelomu druhého a třetího tisíciletí navrhla 10. března 1999 sekce peněžní České národní banky (dále jen „ČNB“) mimořádné peněžní emise v podobě pamětní bimetalové mince 2000 Kč s emisí na konci roku 1999 a oběžných mincí (někdy pracovně označovaných „příležitostné oběžné mince“) 10 a 20 Kč s emisí v průběhu roku 2000. V té době již byla v emisním plánu pamětní stříbrná mince 200 Kč k počátku nového tisíciletí s emisí na konci roku 2000. Rozložení emisí na konec roku 1999, průběh i konec roku 2000 bylo zdůvodněno obecně rozdílnými názory, kdy slavit příchod nového tisíciletí. Ten připadal na začátek roku 2001, ale již tehdy bylo zřejmé, že řada souvisejících aktivit bude zahájena již příchodem roku 2000. Dosti neobvyklé vydání i oběžných mincí mělo za cíl poskytnout vedle mincí z drahých kovů i běžně dostupné mincovní „suvenýry“ všem vrstvám obyvatelstva. Předpokládaný náklad každé hodnoty činil 10 000 000 kusů - u 10 Kč se jednalo přibližně o množství plánové do výroby v letech 1999 a 2000 (mincí 10 Kč měla ČNB velké zásoby a pro oběh se razily poprvé od roku 1996), u 20 Kč se jednalo přibližně o polovinu (nakonec však dvě třetiny) množství plánovaného do výroby v roce 2000. Z toho pak u obou hodnot vyplynul poměr výroby vzoru 1993 ročník 2000 a vzoru 2000.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Těžaři hledají další naleziště zlata
Největší zájem mají firmy o střední Slovensko. Blízko Kremnice, kde se zlato po staletí těžilo, je prokázané ložisko s přibližně 30 tunami zlata.
Slovenská naleziště zlata stále přitahují zájem těžařských firem. Vzácný kov se sice na Slovensku těží pouze v Hodruši u Banské Štiavnice, prospektoři však na začátku léta hledali zlato až na 35 průzkumných územích. Vyplývá to z informací ministerstva životního prostředí. Zájem o nová naleziště podpořil růst ceny zlata. Ta se letos vyšplhala až na rekordní maximum 1031 dolarů za troyskou unci (asi 31 gramů).
Společnost Kremnica Gold, která by chtěla ložisko vytěžit, však zatím nemá souhlas města. Podle jednatele firmy Borise Bartalského se však podnik neupíná pouze k těžbě v Kremnici, ale hledá zlato také v dalších dvou lokalitách. "Skutečný potenciál je na jižní straně obce Vyhne," řekl Bartalský.
Nadějné jsou rovněž geologické průzkumy kyperské společnosti Emed Mining u obce Slatinské Lazy v okrese Detva. Firma v létě na svých internetových stránkách informovala, že její geologové při zkušebních vrtech narazili na zlatonosnou žílu s obsahem více než gram zlata na tunu.
Jedinou společností, která v současnosti zlato na Slovensku těží, je Slovenská banská v Hodruši-Hámroch u Banské Štiavnice. Ačkoli se firma nachází v útlumovém režimu, získala v loňském roce z podzemí téměř 90 kilogramů zlata. Přibližně stejné množství hodlá při průzkumných aktivitách a dotěžbě starých nalezišť získat i letos.
Podle odborníků jsou největší šance na objevení nového naleziště právě v lokalitách středního Slovenska, kde se zlato již v minulosti těžilo. Menší nálezy zlata lze ale v budoucnosti očekávat například také v pohoří Slánské vrchy na východě země.
Převážná část společností, které v současnosti na Slovensku hledají zlato, má zahraniční majitele. Kromě firmy Kremnica Gold, která je dceřiným podnikem kanadské Tournigan Energy, mají zaregistrovány průzkumná území například společnosti G.B.E. a Bellmin ovládané britskou skupinou Anglo-Slovak Minerals. Ty hledají zlato zejména na východě Slovenska, ale rovněž v Turčeku nedaleko Kremnice a u Handlové.
Samosprávy se často plánům na otevírání nových povrchových dolů na těžbu nerostů brání. Naleziště se nejčastěji nachází v horských oblastech, které by obce chtěly využívat zejména pro rozvoj turistického ruchu, od, kterého očekávají peníze do obecních pokladen. Firmy podle zákona nemohou s těžbou začít, pokud s ní příslušné obce nesouhlasí.
