ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.
Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.
Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Mince s biblickými motivy (2)
Volná řada zlatých desetišekelových mincí
V minulém čísle jsme nakousli tématiku izraelských pamětních mincí s biblickými motivy. Tyto mince nás budou provázet ještě dvěma čísly.
Babylónská věž
Další, sedmou mincí v řadě je 10 NIS z roku 2002 s motivem babylónské věže. Jak se uvádí v 1. Knize Mojžíšově 11,1-9 celá země byla jednotná v řeči i v činech. Lidé táhli na východ a usadili se v zemi Šineáru, tj. v Mezopotámii a začali budovat město a věž, jejíž vrchol dosahoval nebes. Bohu se jejich konání nelíbilo a proto zmátl jejich jazyky, aby si navzájem nerozuměli a rozehnal je po celé zemi. Avers je pojat nekonvenčně, opis je ve formě spirály, symbolizující turbulenci zmatku. V hebrejštině a angličtině „Babylónská věž Gen 11“ a název státu Izrael v hebrejštině, angličtině a arabštině. Hodnota 10 NIS. Na reversu jsou vyobrazeny stylizované městské hradby a hebrejský biblický text Gn 11,1-9 v podobě babylónské věže, jejíž vrchol stoupá do nebe, což umocňují znázorněná oblaka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
