Euro
+ 420 545 222 800
Zlatovna Investiční zlato Mince

Pragensia

SUVENÝR Z PRAHY

Medaile ze zlata nebo stříbra je ideální suvenýr z Prahy. Je to hodnotný dárek pro obchodní partnery, významné návštěvy a delegace. Věnujte ji na zpáteční cestu přátelům, bude jim Prahu připomínat. Hodí se i vám na cestu do zahraničí. Je lehká a dobře se s ní cestuje.

PRAGENSIA

Pragensia, případně pragenzia jsou materiály pojednávající o Praze, její historii a současnosti, nebo se jí jinak týkající. Za pragensia se označují také obrazy, fotografie, pohledy, plakety, medaile. Dukáty s pražskými motivy jsou oblíbeným dárkem.

PRAHA

Matka měst.

Pragensia zpracovávají historici, historikové umění, památkáři, architekti a další podobné profese, v minulosti se dokumentaci pragencií věnovali také specializovaní malíři, kreslíři či fotografové, souhrnně je lze označit termínem pragensisté. Také to jsou instituce, např. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Praha nebo organizace jako Klub Za starou Prahu. Specializované oddělení se studovnou Pragensií nabízí ústřední budova Městské knihovny v Praze.

Praha

Mapa Prahy.

Karlův most je nejstarším pražským mostem a světově proslulou architektonickou památkou. Jeho základní kámen položil v roce 1357 sám král Karel IV. Původně nazývaný Pražský, či Kamenný začal být nazýván jako Karlův až kolem roku 1870. Nejstarší, nejkrásnější, magický. To jsou přívlastky, které se pojí s pražským Karlovým mostem. Postaven byl na místě románského Juditina mostu, jenž byl pojmenován podle manželky krále Vladislava II. Původní most strhla v roce 1342 rozvodněná Vltava. Některé jeho části jsou patrné dodnes, například románský reliéf v interiéru menší malostranské mostecké věže. Základní kámen nového kamenného mostu položil Karel IV. dne 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Datum i přesný čas (konjunkce Slunce se Saturnem) vypočítal dvorní astrolog. Zajímavostí je, že čísla zapsaná za sebou a přenesená do grafické podoby, se zobrazí jako pyramida s devítkou na vrcholu. Zbudování mostu se ujala huť stavitele Petra Parléře, který se jeho dokončení, stejně jako král, nedočkal. Stavba byla totiž zcela završena až v roce 1402.

Katedrála sv. Víta. Chrlič, gargouille je ozdobný plastický čnějící přepad vody, umístěný typicky pod střechami a na opěrném systému gotických katedrál, aby voda nestékala po stěnách, vyskytuje se též v kašnách, kaskádách ap. Největší chrliče dosahují délky až 2 metry. Voda z chrličů padá až několik metrů od zdi katedrály. Na naší pražské katedrále jich napočítáme 132. První tu vznikly už ve 14. století. Voda do nich se dostává přes opěrné oblouky kanálky, které jsou skryté pod kamennými stříškami. Chrliče tak zřejmě měly ochránit katedrály před útoky pekelných mocností. Často znázorňovaly neřesti či temné síly, které se neměly do svatostánku dostat - však podle křesťanské tradice musí démoni uprchnout, spatří-li svůj vlastní obraz. Chrliče obyvkle představují šklebící se a řvoucí monstra, diví mužové, draci, všelijací kříženci, démoni a jiná havěť. Dělí se na bestiář, v němž lze rozeznat lva, pelikána, fénixe, orla, pštrosa atd., kteří symbolizují Krista, Pannu Marii, sv. Jana Evangelistu nebo církev. Dále na baziliška a oheň chrlící chiméry, draky, salamandry a gryfy. Nakonec na tzv. maskarony, stylizované hlavy mající hluboce vpadlé nebo vytřeštěné oči, šklebící se ústa, visící pysky, rozpláclé nosy a plandající tváře.

Prašná brána je jedna z nejvýznamnějších pražských památek a symbol Prahy. Pozdně gotická stavba se nachází v těsné blízkosti Obecního domu u náměstí Republiky. Výstavba Prašné brány započala v roce 1475, když základní kámen položil král Vladislav Jagellonský. Náročný úkol měl původně realizovat mistr Václav ze Žlutic, o tři roky později ale řízení stavby převzal český stavitel Matěj Rejsek z Prostějova. Bráně se tehdy říkalo Nová, protože vyrostla na místě starší brány, která byla součástí staroměstského opevnění. Svému dnešnímu názvu vděčí brána skutečnosti, že zhruba od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu. Současný vzhled však Prašná brána získala až v letech 1878 – 86, protože stavba zůstala po staletí nedokončena. O financování dostavby totiž přestal být zájem poté, kdy se král Vladislav v roce 1483 přestěhoval na Pražský hrad. Do té doby jeho dvůr sídlil právě v blízkosti brány. Už tak zanedbaný objekt utrpěl další poškození v roce 1757, kdy Prahu obléhala pruská vojska. Přestavbu brány dostal na starosti český architekt a restaurátor Josef Mocker (1835-1899), který ji mimo jiné opatřil gotickými rohovými věžičkami, výklenky, a také nechal odstranit velké věžní hodiny. Pětašedesát metrů vysokou památku od roku 2013 spravuje Muzeum hlavního města Prahy.

Staroměstský orloj jsou astronomické hodiny na věži pražské Staroměstské radnice. Sestrojeny byly za vlády Václava IV. Orloj je součástí městského historického centra, která je zapsána na seznamu památek UNESCO. Staroměstský orloj, který patří mezi největší turistické atrakce Prahy, byl sestrojen v roce 1410. Na jeho realizaci se podílela celá řada odborníků tehdejší doby. Samotný stroj vytvořil hodinář Mikuláš z Kadaně, pravděpodobně podle návrhu Jana Šindela, jenž se později stal profesorem matematiky a astronomie na Karlově univerzitě. Střed orloje tvoří astronomický ciferník, nad nímž se ve dvou oknech každou hodinu objevují postavy dvanácti apoštolů. Kromě různých časů (staročeský, středoevropský, babylonský a hvězdný) zařízení informuje například také o fázi měsíce a poloze slunce na pozadí zodiaku. Pohon celého mechanismu zajišťuje hodinový stroj. Od svého vzniku prošel orloj mnoha úpravami a opravami. Kalendářní deska, kterou vytvořil Josef Mánes, byla usazena při opravách v letech 1865 – 1866. (Originál byl v roce 1946 nahrazen kopií a uložen do Muzea hlavního města Prahy). Na samém konci druhé světové války, za Pražského povstání, byl orloj značně poničen. Radnice nechala vypracovat posudek u hodinářské firmy, která doporučila likvidaci mechanismu a nahrazení novým. Jen díky obětavosti jednoho z pracovníků firmy, který zařízení z vlastní vůle zrekonstruoval, zůstala památka zachována i následujícím generacím. Staroměstský orloj patří k nejzachovalejším středověkým orlojům na světě.

Přinášíme vám výběr z aktuálního zpravodajství České tiskové kanceláře a dalších světových agentur.
Klíčové zprávy, důležitá sdělení, očekávané události. Buďte informovaní. Sledujte náš výběr zpráv. Neunikla vám nějaká?

Ceny v ČR stouply za 20 let členství v EU o 29 bodů na 84 pct průměru zemí unie


Praha 25. dubna (ČTK) - Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let jeho členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes novinářům představila hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Cenová úroveň soukromých výdajů domácností je podle ní na téměř 90 procent průměru EU. Naopak cenová úroveň služeb, které vláda poskytuje českým občanům ve vzdělání, zdravotnictví či státní správě nebo spotřebovává sama, nedosáhla ani tří čtvrtin evropské úrovně. "Jinými slovy, relativní cenová úroveň služeb poskytovaných státem je stále relativně nízká. Český stát poskytuje svým občanům tyto služby za velmi nízké ceny," upozornila. Ceny potravin a nealkoholických nápojů podle ní vyšplhaly téměř na průměrnou evropskou úroveň, hned po Slovensku druhou nejvyšší mezi zeměmi visegrádské čtyřky (V4), která sdružuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Rezidenční nemovitosti zatím nedosáhly cenového průměru v EU, ale staly se nejdražšími v regionu. Náklady na bydlení se kvůli růstu nájmů a energií dostaly na 78 procent průměru EU. Za dvacet let od vstupu Česka do EU se podle Horské zvýšila životní úroveň měřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele z 81 na 91 procent průměru EU. Ze všech zemí, které přistoupily k unii také v roce 2004, dosahuje vyšších hodnot jen Malta a Kypr a ze zemí V4 je Česko výrazně nejblíže průměru EU. V Maďarsku to je 76 procent, v Polsku 80 procent a na Slovensku 73 procent. Posun je u těchto zemí ale značně vyšší, u Polska téměř o 30 bodů, podotkla analytička. Ačkoli se česká ekonomika výrazně přibližuje ekonomické úrovni EU, mnohé regiony konvergenci spíše odolávají, upozornila Horská. Nadprůměrný růst, o 130 procent, zaznamenal Jihomoravský region a Praha o 120 procent. Naopak nejpomaleji se přibližuje Karlovarský kraj s růstem o 61 procent a Jihočeský s růstem o 80 procent. Hlavní město se se svou ekonomickou úrovní vzdaluje ostatním regionům a zvyšuje průměr celé republiky. Dynamický vývoj podle Horské ale zaznamenal Jihomoravský kraj, který zahrnuje Brno, přičemž důvodem může být zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu, zejména elektrotechnických a IT, a významná alokace evropských fondů do podpory vysokých škol, vědy a výzkumu. fd ktp

Těžařská firma BHP chce rivala Anglo American, vznikl by největší producent mědi


Londýn/Melbourne 25. dubna (ČTK) - Těžařská společnost BHP Group učinila nabídku na převzetí menšího rivala Anglo American, kterého si cení na 31,1 miliardy liber (zhruba 915 miliard Kč). Spojením by vznikl globálně největší producent mědi s podílem na světové produkci kolem deseti procent. S odkazem na zdroje o tom informovala agentura Bloomberg a následně to dnes potvrdily obě firmy. BHP je největším těžařem s akciemi na burze. Za jednu akcii Anglo American nabízí 25,08 libry, což představuje prémii 31 procent. Společnost Anglo American uvedla, že od BHP obdržela nevyžádaný a nezávazný návrh na spojení, který vyhodnocuje. Podmínkou je podle ní oddělení aktiv v Jihoafrické republice, kde BHP nepůsobí. Podíly Anglo American v jihoafrických těžařích platiny a železné rudy mají podle údajů společnosti LSEG hodnotu 7,44 miliardy USD, respektive 5,4 miliardy USD. Podle britských pravidel pro převzetí má BHP nyní na předložení závazné nabídky čas do 22. května. Pokud by se dohoda uskutečnila, získala by společnost BHP přístup k dalším zdrojům mědi, tedy jednoho z nejžádanějších kovů pro přechod na čistou energii, dále k důležité strategické komoditě potaš a ke zdrojům koksovatelného uhlí v Austrálii. Transakce by zřejmě také vyvolala další podobné dohody v celosvětovém těžební průmyslu, uvedla agentura Reuters. V těžebním sektoru se teď objevuje řada fúzí a akvizic, jak firmy přehodnocují svá aktiva a snaží se získat větší napojení na kovy, které jsou považovány za důležité pro globální transformaci energetiky. Návrh přichází krátce poté, co Anglo American v únoru zahájila revizi svých aktiv, když jí klesl celoroční zisk o 94 procent. Za propadem byl pokles poptávky po většině kovů, které firma těží. BHP je známá hlavně těžbou železné rudy, mědi, koksovatelného uhlí, potaše a niklu. Tržní kapitalizace firmy ve středu činila 149 miliard USD, tržní kapitalizace Anglo American pak 37,7 miliardy USD. Anglo American vlastní doly v zemích, jako je Chile, Jihoafrická republika, Brazílie či Austrálie. Technologický vývoj, jako je například umělá inteligence (AI) či automatizace, a přechod k čisté energii, který zahrnuje elektromobily a obnovitelné zdroje energie, posilují výhled růstu poptávky po měděných kabelech. Anglo American má doly na měď v Chile a Peru, kde působí i BHP. Jejich společná produkce by činila zhruba 2,6 milionu tun ročně. To je více, než činí těžba americké firmy Freeport-McMoRan nebo chilské státní firmy Codelco. Ceny mědi na burze v Londýně od začátku letošního roku vzrostly zhruba o 15 procent a přiblížily se dvouletému maximu díky nadějím na vyšší poptávku. K růstu přispívají i problémy s dodávkami způsobené nuceným uzavřením jednoho z největších povrchových dolů na měď Cobre Panamá loni v prosinci. Pokud BHP transakci prosadí a úspěšně dokončí, zařadí se tento obchod pravděpodobně mezi deset největších transakcí v historii těžebního průmyslu podle hodnoty. Transakce by také mohla vést k vyřazení Anglo American z londýnského akciového trhu, což by pro tuto burzu byla velká rána. Londýnská burza se totiž snaží udržet si velké společnosti a přilákat nové primární nabídky. Pro BHP by to pak byla druhá velká akvizice za poslední rok po loňském převzetí těžaře mědi OZ Minerals. Transakce přispěla k prudkému růstu zájmu o fúze a akvizice. K nedávným velkým dohodám v těžařském sektoru patří odkoupení australské firmy Newcrest Mining. Tu za 16,8 miliardy USD získal těžař zlata Newmont. irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.
Zlatovna.cz - Velkoobchod s investičním zlatem. Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné investiční mince. Stříbrné investiční slitky. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny. Mince ČNB a NBS. Ekonomické a finanční zpravodajství České tiskové kanceláře. Zprávy ze světa komoditních burz, drahých kovů, sběratelství a numismatiky. ©2011-2024 Zlatovna a.s.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...