HRAD PERNŠTEJN
Zlatá mince 5000 Kč 2017 II
Čtvrtou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Pernštejn, kterou vydala Česká národní banka 24. října 2017 na základě vyhlášky č. 332/2017 Sb.
Původně gotický hrad Pernštejn byl postaven v letech 1270– 1285 pány z Pernštejna, jejichž rod patřil v českých zemích k nejbohatším a nejvlivnějším. Jejich rodovým sídlem byl Pernštejn až do roku 1596, v následujících letech několikrát změnil majitele, až byl od roku 1818 ve vlastnictví rodu Mitrovských. Původně jednoduchá stavba s věží Barborkou, chráněnou plášťovou zdí, byla v první polovině 14. století a poté v 15. století rozšířena dostavbami a přestavbami dalších paláců, obytných a hospodářských budov. Přestavbami se posílila i obranyschopnosti hradu a rozsáhlým systémem hradeb a věží byla chráněna všechna nádvoří. Od roku 1945 je Pernštejn v majetku státu a je spravován Národním památkovým ústavem.
Ceny za předložení uměleckého návrhu vypsala ČNB v čer vnu 2016 s uzávěrkou 26. srpna 2016. Vypsání ceny se zúčastnilo 20 autorů, kteří předložili celkem 40 podání. Návrhy posoudila 6. září 2016 Komise pro posuzování návrhů na české peníze v ČNB v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Jak se dělá mincovna (13) Oběžné mince nejvyšších nominálů
Není mi známo, proč ČNB při koncipování nové měnové strategie zvolila systém, ve kterém se pro dva nominály používaly mince i bankovky.
Jednalo se o hodnoty 20 Kč a 50 Kč. Zřejmě zde svoji roli sehrála potřeba rychle získat značné množství oběživa a ověřit si vhodnost použitých materiálů s ohledem na jejich životnost v oběhu. Mincovna v této praxi shledávala svoji budoucí příležitost, neboť doufala, že mince nominálů 10, 20 a 50 Kč se v oběhu rychle uplatní a zásoby v trezorech ČNB se budou postupně ztenčovat. Tyto informace ČNB pečlivě tajila, neboť si nechtěla připustit myšlenku, že by se mýlila při odhadech chování lidí a jejich reakcí na nové české peníze. Hlavní otázkou bylo, jak dlouho se mince a bankovky stejného nominálu udrží v oběhu, respektive se vrátí do trezorů ČNB.
Mincovna měla již v roce 1994 jistotu, že začne s ražbou mince 10 Kč, v počtu 20 mil. kusů. Jednalo se o naprosto odlišný materiál, jak od haléřových hliníkových mincí, tak mincí korunových z materiálu ocel s niklovou galvanizací.
Materiál pro minci 10 Kč ČNB zvolila ocel, na kterou je za studena naválcován tenký plátek mědi. Vznikne tak plech sendvičového provedení, kde po obou stranách je patrná světle červená barva mědi a uprostřed se leskne proužek oceli. Mnohokrát jsme ve Schwerte u firmy Deutsche Nickel přímo u válcovacích stolic sledovali, s jakou přesností se nejdříve tvoří ocelový plech a následně se na jeho povrch z obou stran naválcuje slabá vrstva mědi. Jednalo se o unikátní technologii, na kterou byli technici ve výrobě právem pyšní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
