Zlato Aukce

Aukce #01427 - 10. let výročí vzniku ČR - 10 let prezidentského období Václava Havla Au Proof

AUKCE

Číslo aukce: #  01427  
Zahájení aukce: 21.05.2012  
Aukce končí:
 
27.05.2012
 
 
Vyvolávací cena: 9500,00 Kč  
Dosažená cena: 9806,00 Kč
(Nick84751)

 
Cílová cena (kup teď): 12000,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 9807,00 Kč  
Příhozů: 2  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní medaile z ryzího zlata
Autor: ak. soch. Ladislav kozák
Rytec: Libuše Franckeová
Ražba: ČM

průměr: 22 mm
hmotnost: 7.78 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limit: 500 ks
emise: 2003


VÍTE, ŽE:

Vídeňský filharmonik je evropská investiční mince ražená z ryzího zlata. Wiener Philharmoniker je nejžádanější investiční zlatá mince v Čechách. Razí se ve vídeňské státní mincovně. Tuto investiční minci s nominální hodnotou v € dovážíme přímo z Vídně.


PŘÍHOZY V AUKCI #01427

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
Nick84751 27.05.2012 9806,00 Kč
TONGPU 27.05.2012 9805,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba # Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
5842  15.02.2016  8291 Kč 8701 Kč
1519  28.06.2012  9900 Kč 9901 Kč
1427  27.05.2012  9500 Kč 9806 Kč
1315  17.05.2012  9500 Kč 9882 Kč
326  10.01.2011  7100 Kč 7500 Kč
213  11.12.2010  6325 Kč 7100 Kč
98  14.11.2010  6325 Kč 7500 Kč




ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

William Shakespeare
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

PÍSMO NA MINCÍCH  A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy

Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.

S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.

Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



Ferdinand I. (V.)

Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba

Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.

Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...