Zlato Aukce

Aukce #05747 - 1984 - b.k. - 100 Kčs - Jan Neruda

AUKCE

Číslo aukce: #  05747  
Zahájení aukce: 04.01.2016  
Aukce končí:
 
18.01.2016
 
 
Vyvolávací cena: 150,00 Kč  
Dosažená cena: 300,00 Kč
(Nick91448)

 
Cílová cena (kup teď): 300,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 301,00 Kč  
Příhozů: 1  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: ak. soch. Zdeněk Kolářský

průměr: 29 mm
hmotnost: 9 g
ryzost: 500/1000 Ag
provedení b.k.


STAV

Oxidace.


VÍTE, ŽE:

Kalendárium od Pražské mincovny je unikátní ročníková sbírka medailonů ze zlata a stříbra. Sbírka je nejkrásnější když je úplná. Pražská mincovna garantuje sběratelům zajištění ucelené sbírky. Žádný medailon nebude ve vaší sbírce chybět. Výhodou ucelených ročníkových sbírek je jejich vynikající prodejnost.


PŘÍHOZY V AUKCI #05747

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
Nick91448 06.01.2016 300,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba # Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
5747  18.01.2016  150 Kč 300 Kč
3674  06.01.2014  170 Kč 300 Kč
3632  09.12.2013  165 Kč 201 Kč
3573  25.11.2013  165 Kč 166 Kč
3483  11.11.2013  100 Kč 200 Kč
3354  14.10.2013  160 Kč 161 Kč
3143  19.08.2013  80 Kč 81 Kč
3049  22.07.2013  90 Kč 91 Kč
2889  24.06.2013  180 Kč 181 Kč
2676  27.05.2013  180 Kč 181 Kč
2644  13.05.2013  180 Kč 182 Kč
2551  29.04.2013  180 Kč 300 Kč




ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky

Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.

Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).

Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.

Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



František II./I. Císař ve stínu Napoleona

„Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba,“ vtipkoval Karel Havlíček Borovský na účet císaře Františka II. Trochu neprávem.

Pro vlastenectví Čechů sice císař neměl pochopení, ale během napoleonských válek měl těžší starosti. A blaho císařství pro něj bylo prvořadé. Jaký byl muž, který bezmezně věřil v Metternicha a milovanou dceru vydal svému největšímu nepříteli?

Málokterý panovník v našich dějinách přebíral vládu za tak vypjatých okolností jako František II. A o dramatické situace nebyla nouze po celou dobu jeho dlouhé, třiačtyřicetileté vlády.

Když se František II. roku 1768 narodil, o tom, že se jednou stane císařem, nebylo rozhodnuto. Jeho babičkou sice byla Marie Terezie, avšak jeho otec Leopold II. byl až jejím třetím synem (resp. druhým nejstarším, který se dožil dospělého věku), takže vláda připadla Leopoldovu staršímu bratrovi Josefu II. Ten však neměl mužské potomky, a tudíž žádného dědice trůnu. Teprve tehdy se císař začal rozhlížet po nástupci u dětí svého bratra Leopolda, který vládl v Toskánsku. Oblíbil si především svého nadaného synovce Františka. Prosadil si, aby se chlapec přestěhoval z rodné Florencie do Vídně a císař tak mohl na jeho výchovu osobně dohlížet.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...