Zlato Aukce

Aukce #01126 - 2008 - Proof - Národní kulturní památka Řetězový most ve Stádlci

AUKCE

Číslo aukce: #  01126  
Zahájení aukce: 05.03.2012  
Aukce končí:
 
19.03.2012
 
 
Vyvolávací cena: 8600,00 Kč  
Dosažená cena: 8752,00 Kč
(Nik10)

 
Cílová cena (kup teď): 12000,00 Kč  
Minimální příhoz : 150,00 Kč  
Minimální nabídka : 8902,00 Kč  
Příhozů: 3  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Luboš Charvát
Emitent: Česká národní banka - ČNB


průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
emise: 14.5.2008
provedení Proof emise 10900 ks
provedení b.k. emise 3100 ks


VÍTE, ŽE:

Mince předních evropských zemí ze zlata a stříbra. Prohlédněte si výběr nejzajímavějších titulů státu Itálie. Zahraniční zlaté a stříbrné mince jsou vhodnou formou investice a u sběratelů jsou velmi oblíbené. Vyberte si z naší nabídky zahraničních mincí.


PŘÍHOZY V AUKCI #01126

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
Nik10 19.03.2012 8752,00 Kč
Nick30252 10.03.2012 8751,00 Kč
capi 05.03.2012 8750,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba # Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
9180  03.06.2021  11100 Kč 13500 Kč
9019  18.02.2021  9900 Kč 10501 Kč
8337  19.05.2019  7120 Kč 7401 Kč
8193  10.03.2019  7500 Kč 7513 Kč
8074  04.11.2018  7500 Kč 8005 Kč
8009  01.10.2018  6413 Kč 7090 Kč
6347  25.09.2016  8180 Kč 8182 Kč
1986  02.01.2013  9900 Kč 11000 Kč
1861  22.10.2012  10000 Kč 10002 Kč
1797  17.09.2012  8600 Kč 8601 Kč
1592  28.06.2012  9500 Kč 9504 Kč
1277  14.05.2012  9000 Kč 9301 Kč
1146  02.04.2012  8600 Kč 11000 Kč
1126  19.03.2012  8600 Kč 8752 Kč
1020  23.01.2012  8600 Kč 9204 Kč
426  07.02.2011  5800 Kč 7800 Kč
295  26.12.2010  4973 Kč 7000 Kč
133  25.11.2010  4973 Kč 7500 Kč




ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Gregoriánský kalendář
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Jidášových třicet stříbrných Peníze v Ježíšově době

Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ)

Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ), nezná mince v pravém smyslu slova, a to z prostého důvodu, buď nebyly dosud vynalezeny nebo existovaly relativně velmi krátce a v Judsku nebyly zatím známy. Vždyť nejmladší prorocké knihy Agea, Zacharjáše a Malachiáše pocházejí z konce 6. až počátku 5. stol. př. n. l. Teprve Ezdrášova kniha (2,69) pocházející z poloviny 5. stol. př. n. l., uvádí opravdové mince - zlaté perské darejky, které darovali židovští navrátilci z Babylónie, aby sloužily k znovuvybudování jeruzalémského Chrámu.

(Původně existoval výměnný obchod zboží za zboží či za skot. Pozůstatkem toho je například latinské slovo pecunia – peníze, což je odvozeno z pecus, t.j. skot. Podobně i hebrejské kesíta se překládá jako ovce i peníz. V Gn 33,19 čteme o Jákobovi: „... a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.“
Bible se samozřejmě zabývá též majetkovými otázkami a zákony. Například je striktní zákaz půjčovat souvěrcům na úrok (Ex 22,24; Lv 25,35-37; Dt 23,20-21). V tomto případě se jedná o půjčování kousků stříbra (kesef), za které si chudák může koupit jídlo a vše nezbytně nutné k životu. Později slovo kesef dostane význam peníze).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV.

Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.

V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.

Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...