Koruna česká.

Numismatist’s safe Návod pro jednoduchou a rychlou obsluhu
V předchozím čísle časopisu Mince a Bankovky jsme vám představili program pro správu numismatických sbírek. Mnoho čtenářů nám psalo, že by se rádi tomuto softwaru dostali na kloub.

Pro uživatele méně sběhlého v práci s počítačem může být maličko matoucí. Na tomto návodu však ukážeme, jak je program jednoduchý a jak uživateli vychází vstříc.

První start programu je velice jednoduchý. Po spuštění aplikace stiskněte z nabídky tlačítko Přidej. V následujícím dialogu vytvořte název své sbírky.
Označte nově vytvořenou sbírku a tlačítkem Otevři do ní vstupte. Tlačítko Přejmenuj umožňuje změnit název sbírky.
Nyní můžete připravit parametry své sbírky. V menu Odkazy vstupte postupně do všech nabídek, v nichž si následujícím způsobem můžete vytvořit šablony pro periodicky se opakující parametry, jako je například stát, mincovna, panovník, tvar, typ mince apod.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

JERUZALÉM ZE ZLATA
Budova Nejvyššího soudu

O řadě izraelských zlatých investičních mincí vydaných Izraelskou bankou (Bank Jisrael) jsem psal v číslech 6/2014 a 4/2015 tohoto časopisu. Řada se postupně doplňuje o nové mince s architektonickými památkami a skvosty Jeruzaléma. V loňském roce tuto řadu doplnila zlatá uncová mince v hodnotě 20 NIS, na jejímž reversu je vyobrazena budova Nejvyššího soudu.

Roku 1986 byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž na návrh budovy Nejvyššího soudu v Jeruzalémě. Soutěže se zúčastnilo mnoho významných architektů, mezi nimiž byli například americký Richard Meier nebo mexický architekt Ricardo Lagorreta. Soutěž nakonec vyhráli dva izraelští architekti Ram Karmi a jeho sestra Ada Karmi-Melamed. Po několikaleté výstavbě byla roku 1992 budova Nejvyššího soudu dokončena a slavnostně otevřena.

Dvacetišekelová mince má shodné parametry s předchozími mincemi této řady: Průměr 32 mm, hmotnost 31,1 g, ryzost 999/1000 Au a počet vydaných mincí 3600 kusů. Jako u předchozích mincí této řady je jednotný avers. V jeho horní části je státní znak Izraele. Pod ním je vyobrazení lva, který je symbolem Judska a izraelského kmene Juda. Reliéf lva je převzat z pečetítka pocházejícího z 8. století př. n.l. a nalezeného během vykopávek na Tel Megido.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...