Mince státu Mongolsko.

NA CESTĚ PO BARMĚ Exotické bankovky v praxi
Katalogové znalosti mincí a bankovek jsou jistě mezi sběrateli vítány.

Čas od času ale máme to štěstí, že se s námi o své zážitky podělí skutečný cestovatel, který kromě detailů ochranných prvků a uměleckých výtvorů sleduje také běžný život exotické měny. Tak to bylo i v případě Jana Žejdla.

Barmskou měnu Kyat (čti: čat), (1MMK = 100 Pya), není možné směnit za hranicemi Barmy. Před cestou do Barmy se na tento fakt musí každý turista připravit. Bankomaty na výběr peněz jsou k dispozici jen ve velkých městech a rozhodně ne na každém rohu, proto je lepší mít s sebou dostatek peněz v eurech, anebo v amerických dolarech. Současná cena jednoho dolaru je zhruba 1300 kyatů a je možné najít banky nebo směnárny s výhodným kurzem, kde rozdíl mezi nákupem a prodejem dolaru je pouhých 5-10 kyatů. Dolarové bankovky nesmí být emitovány před rokem 2006 a musí být v perfektním stavu. Pouhé milimetrové natržení, nebo poškození vzniklé častým ohýbáním bývá důvodem k odmítnutí směny. Vyměněné kyaty však tato kritéria ani zdaleka nesplňují. Bankovka s nejvyšší hodnotou 10 000 kyatů (cca 200 Kč), vydaná teprve roku 2012, není příliš častá. Ve směnárně vám proto spíše vyplatí balík pětitisícovek, vydávaných od roku 2009.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

Úvod do grošového období (11) Padělky, falza, kopie a poklady
Od okamžiku, kdy existují mince, existuje současně i snaha po jejich padělání. Z numismatického hlediska dnes rozlišujeme mincovní padělky a falza.

Zatímco padělek byl zhotoven za účelem obohacení výrobce uvedením padělku do oběhu ve funkci platidla a je tedy dobovým dokladem. nepoctivosti a padělatelství; numismatické falzum bylo zhotoveno v pozdější době a jeho určením je oklamat sběratele. Mincovní padělek je tedy cenným historickým dokumentem a pramenem, často cennějším než originál padělané mince (srov. např. měděné groše Václava IV.). Naproti tomu falzum je bezcenným produktem nepoctivého jednání.
Vedle padělků a falz existuje ještě třetí kategorie nepůvodních ražeb a jimi jsou kopie a napodobeniny. V případě pražských grošů byla během 20. století v ydána celá řada mincí, které se inspirovaly obrazem pražských grošů nebo pražské groše více či méně obrazově imitovaly. K takov ým kopiím patří např. pamětní kutnohorský groš ražený v období 1. Československé republiky, dále pamětní groše prodávané jako turistický suvenýr ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře (hliníkové odražky si mohli návštěvníci sami v yrazit), of iciální ražby medailového charakteru nebo mince z řady replik středověkých mincí brněnské f irmy Antiquanova medailéra Petra Souška. Tyto repliky se zpravidla obrazem, značkou, často i kovem odlišují zřetelně od originálů. I přesto se ale poměrně často najdou poctiví prodejci, kteří neváhají kopii v ydávat za originál. Zvláště aukční servery jsou takových případů plné – viz také diskuse na sberatel.com.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU