Nugety.

Nugety

NUGETY
( 6 vyprodaných produktů. )

Australské zlaté nugety!
Přesto, že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto, že zlato se vykytuje v přírodě v řekách nebo na zemi jako zlaté nugety. Zlaté nugety jsou nyní vzácnější než diamanty. Vyskytují se jen při zemském povrchu a lidé jich nachází stále méně. I ty největší objevené již byly přetaveny na zlato. Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82 % a 97 % zlata. Zbývající část tvoří převážně stříbro. Klenotníci popisuji čistotu nugetů jako 20 - 23 karátů. I přes svůj neobvyklý původ, většina nugetů objevených před rokem 1990 byla roztavena na zlato. Jen málo nugetů přežilo zlatou horečku. Snadno nalezené byly bez váhání roztaveny na zlato a prodány. Tento osud potkal bez vyjímky i ty největší. Welcome Stranger vážící 2520 uncí, tedy asi 78.38 kg byl roztaven stejně jako všechny ostatní. Roste proto přirozeně snaha uchovat zlaté nugety jako dědictví pro budoucí generace. Protože každý nuget je neopakovatelný originál, nabízí se Vám příležitost netradiční investice.

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (1) Monument zmizelý v nenávratnu
Jako první z této série „Památky na bankovkách“ se spolu podíváme na bankovku Afgánského království z období vlády krále Muhammada Záhira Šáha.

Na otázku, proč zrovna tato bankovka je vybrána jako první, je odpověď vcelku jednoduchá. Z pohledu časové osy je to teprve nedávno, kdy byla tato kulturní památka, vyobrazená právě na této bankovce – nenávratně zničena.

Historie Tato památka zde stála již od 6. století v poklidném stínu skalního masivu. Jedná se o sochy Buddhy Vairóčanu a Buddhy Šákjamuniho z Bámijánského údolí. Po několik staletí tyto sochy Buddhů odolávaly zubu času a ne vždy se ve středověku k sochám lidé chovali přívětivě. Jednou z mála výjimek byl král Amanulláh (vládl 1926-1929), který si uvě domoval hodnotu a výjimečnost těchto soch a začal proto podnikat opatření k jejich ochraně. Bohužel jeho nástupci takové pochopení pro památky neměli a sochy ponechali vlastnímu osudu. Přesto se roku 1969 započalo s opravami soch s pomocí indických archeologů. Práce nešla podle představ díky různým vlivům. Pracovat se dalo pouze čtyři měsíce z roku kvůli počasí, přesto do konce roku 1973 byla opravena alespoň menší socha Buddhy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.

KLOBOUKY A JEDNOROŽCI: Skotské zlaté mince 1329–1702
Skotsko je dnes, alespoň z numismatického hledika, považováno za nedílnou součást Spojeného království a to, že téměř 600 let mělo své vlastní ražby jako by bylo zapomeuto.

Skotské oběživo zpočátku inspirované Anglií se pod francouzským vlivem rozvinulo ve svébytný ekosystém tvořený měděnými, stříbrnými a zlatými ražbami. Postupná devalvace skotské libry a narůstání kontinentálního vlivu vedlo ke vzniku podivuhodných zlatých nominálů.

David II. – Robert III.
Skotské království se dočkalo vlastních mincí až po více než sto letech od svého sjednocení. A mohla za to Anglie. Roku 1136 vytáhl skotský král David I. s armádou na jih, aby pomohl své neteři Matyldě proti uchvatiteli anglického trůnu Štěpánovi. Cestou se mu podařilo obsadit Carlisle s mincovnou a blízkými stříbrnými doly. David zde nechal razit první skotskou minci, stříbrný penny, podobný těm anglickým. Skotské mince následovaly anglické váhové standardy takže obě měny mohly obíhat společně až do roku 1373. I první skotská zlatá mince vděčila za svůj vznik Anglii, kde Edward III. úspěšně zavedl zlaté mince roku 1351. Tou dobou se u anglického dvora nacházel v zajetí David II. (vládl v letech 1329-1371), který se nechal inspirovat a po svém propuštění v roce 1357 nechal vyrazit zlatý noble.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU