Ze světa kovových známek (12) Hrací známky II.
Hrací a reklamní známky výrobců výherních automatů tvoří další etapu v historii
českých účelových známek, jež byly spojené se zábavou.
Již na sklonku éry Rakouska-
Uherska se v restaurantech objevovaly první výherní automaty - import amerických,
anglických a německých modelů. Poměrně u nás rozšířený a snad i domácími výrobci
kopírovaný byl německý výherní automat Bajazoo, na kterém výše výhry záležela na
obratnosti hráče1. Zde uvedená známka (obr. 1) je přisuzována berlínskému výrobci
automatů Bajazzo firmě Giese & Co. Berlin. (Menzel 2005: 96).
Po první světové válce se i u nás rozběhla výroba rozličných automatů, hrací nevyjímaje. Centrum výroby bylo v Semilech, kde od poloviny dvacátých let XX. století působilo několik výrobců. První hrací automat v Čechách sestavila firma Josef Mach Semily, jež výherní automaty nejen vyráběla, ale také je v okolních pohostinských podnicích i provozovala, na což jako první v Semilech měla od roku 1926 licenci. Vyráběla hrací automaty s názvy Forma, Mars a Xylotyp a kopie německých nevýherních automatů. S výrobou výherních automatů skončila před druhou světovou válkou. Další tři semilské výrobce výherních automatů připomínají jejich výrobky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Jizerský most 5000 Kč 2014
V září 2012 vyhlásila ČNB veřejnou soutěž na sedmou zlatou minci z cyklu Mosty.
Jejím tématem byl Jizerský most na trati Tanvald – Harrachov. Soutěže se zúčastnilo 17 výtvarníků, kteří předložili celkem 29 návrhů budoucí mince. Vyhodnocení soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 30. října 2012 v České národní bance. Přítomna byla také stálá odborná poradkyně pro cyklus Mosty Ing. arch. Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu.
Předložené návrhy hodnotila komise v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo vyřazeno 8 sádrových modelů. Důvodem pro jejich vyřazení bylo především nedostatečné vystižení podoby či funkce Jizerského mostu, případně výtvarné nedostatky v kompozici, modelaci či písmu. Ve druhém kole získalo odměnu 15 návrhů, které se vyznačovaly vyšší úrovní výtvarného zpracování a tematicky lépe odpovídaly zadanému tématu.
Do třetího kola postoupilo šest návrhů, které nejlépe vystihovaly podobu Jizerského mostu a jejich výtvarné provedení bylo na nejvyšší úrovni. První cenu získal návrh akademického malíře Vladimíra Pavlici za dokonalé vystižení mostní architektury, neobvyklou kompozici obou stran a originální použití pozitivního a negativního typu písma. Druhou cenu obdržel návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za soulad obou stran a zdařilé vystižení zadaného námětu. Třetí cenu komise udělila návrhu pana Luboše Charváta za celkově kvalitní zpracování návrhu jak z hlediska výtvarného, tak námětového.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
