NOVÝ ZÉLAND Stručná historie; komparace bankovek 5£ & 5$ (1981–2015)
Zákonným platidlem ostrovního státu Nový Zéland je novozélandský dolar.
ISO 4217 novozélandského dolaru kód je NZD. Jedna setina (1/100) dolaru se nazývá cent. Nejčastěji symbolem NZD je $, případně NZ$ pro odlišení od jiných národních měn, používajících dolar.
NZ$ byl na území Nového Zélandu zaveden v roce 1967, kdy nahradil novozélandskou libru (NZ£). Poslední emisí librových bankovek byla ND (1940–1967) Captain Cook Pound Issue, kdežto první dolarovou emisí byla v roce 1967 nedatovaná ND (1967–1981) Elizabeth II Dollar Issue. Novozélandská libra byla zavedena v roce 1907 (PS157–PS372 (bankovka 5 NZ£ PS363a–b; 1905) v souvislosti se vznikem dominia (=označení samostatných států členů britského Společenství národů) a byla v paritě s librou britskou. Dělila se tudíž klasicky na 20 šilinků a 240 pencí. Emitentem bankovek od roku 1934 je Reserve Bank of New Zealand. Od roku 1923 do roku 1932 emitentů bylo více, ale nejčastěji používanou institucí byla Union Bank of Australia Ltd.–Wellington Branch. Tato banka byla ale také emitentem některých bankovek podstatně dříve před rokem 1923. Do roku 1923 hlavním emitentem bankovek byla National Bank of New Zealand Ltd.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
OFICIÁLNÍ NOVORAŽBY ZLATÝCH MINCÍ
Historické mince ožívají
Jsou zlaté, vypadají staře s letopočty jako 1907 nebo 1949 a přesto mohly být vyraženy v loňském roce, to jsou oficiální novoražby. Kdo by neznal některou z rakouských novoražeb s portrétem Františka Josefa I. Kromě Rakouska razily oficiální novoražby zlatých mincí i Francie, Velká Británie, Mexiko, Španělsko, Švýcarsko nebo Bulharsko.
Oficiální novoražby
Technicky je jako „oficiální novoražba“ označována mince nebo medaile ražená vládní mincovnou z originálních razidel v pozdější době. Ve většině mincoven bývá běžnou praxí používání razidel z předchozího roku pro nový ročník a toto není považováno za novoražbu. Aby byla mince označena za novoražbu, musí být v ražbě větší časová prodleva a nebo prohlášení, že ročník bude zmražen na neurčito. Co ale vede mincovny k oživení dávno nepoužívaných ražeb? Důvodů je vícero. Například mexická mincovna začala s ražbou 50 pesos, aby se zbavila přebytků drahých kovů, zatímco Velká Británie chtěla zakročit proti padělatelům sovereignů a v USA vznikaly novoražby díky poptávce sběratelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU