Španělsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (5)
Španělsko leží na Pyrenejském poloostrově a pro svou výbornou námořní polohu mělo možnost expandovat se svými koráby jak do středomoří, k africkým břehům, tak i mnohem dále směrem na západ přes otevřený oceán.
Kuba
Kuba byla objevena janovským rodákem Kryštofem Kolumbem dne 27. 10. 1492, kdy se na pokyn španělského dvora vydal hledat novou cestu do Asie pro exotické koření v Evropě tolik ceněné. Po vylodění dostala dnešní Kuba jméno Juana, podle jména syna španělského královského páru. Zde se také mořeplavci poprvé měli možnost seznámit s kouřením tabáku, který doposud neznali. Tato první výprava skončila nezdarem pro novou cestu do Asie, a proto byla vypravena v roce 1494 výprava druhá, za které se již pobřeží Kuby zkoumalo spolu s okolními ostrovy. Kolumbus přesvědčen, že našel pobřeží Asie obrátil koráb na cestu zpět do Španělska. Během pár let Španělé začali s kolonizací nejen Kuby, ale také Espaňoly (dnešní Jamajky).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
MISTŘI PADĚLATELÉ (3) Luigi Cigoi a Edward Emery
19. století přineslo prudký rozvoj numismatického bádání.
Sběratelé ale nebyli jediní, kteří těžili z nově vycházející odborné literatury. Stejně rychle se zlepšovala i produkce padělatelů. Francie zásobovala falzy celou Evropu, na severu Itálie vedl numismatik Luigi Cigoi gang řezačů razidel a členové britské numismatické společnosti se zase potýkali hned se třemi padělateli.
Numismatika v 19. století
Koncem 18. století se sbírání mincí rozšířilo v širokých vrstvách obyvatelstva. Sběratelé se mohli účastnit specializovaných aukcí, ke kterým byly vydávány katalogy. V evropských státech byly zakládány numismatické společnosti a spolky, které vydávaly odborné časopisy. Rostl počet numismatických publikací a byly pořádány veřejné přednášky. Kromě stále oblíbených antických mincí se sbíraly i středověké a novověké ražby. Objevily se první katalogy novověkých mincí podle nominálů, jako byly například tolary nebo dukáty. Carl Wilhelm Becker nebyl jediným evropským padělatelem 19. století. Ve 20. letech století působil ve Smyrně Caprara, který padělal řecké mince. Nechvalně proslulou se stala Francie, kde ve 40. letech 19. století působilo hned několik padělatelských gangů, zaměřujících se na falza mincí normandských vévodů, merovejských tiers de sous ve zlatě a denárů. V samotné Paříži bylo ve 40. letech několik aktivních padělatelů, produkujících kvalitní falza vzácných středověkých francouzských a anglických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
