Britannia - stříbrné mince.

Britannia - stříbrné mince

BRITANNIA - STŘÍBRNÉ MINCE
( 14 vyprodaných produktů. )

BRITANNIA - MOTIV S TRADICÍ DVOU TISÍCILETÍ
První mince s tímto motivem razil již římský císař Claudius 46 let před naším letopočtem. Na mincích najdeme nápis "DE BRITAN", "DE BRITANN", "DE BRITANNI", nebo "DE BRITANNIS". První mince obsahovaly vyobrazení mužské postavy dnes je však Británie zpodobňována jako žena. Za vlády Karla II - 1672 kdy se Británie na mince vrátila převažoval motiv sedící postavy. V letech 1901 až 1930 se objevil nový motiv stojící Británie. Autorem současných mincí je sochař Philip Nathan. Zda bude Británie i na Euro mincích není ještě rozhodnuto.

Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna

(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.

Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

Padělky 2011 Jsou české peníze bezpečné?
Celková hodnota padělků českých bankovek opět klesla.

Tento závěr konstatovali představitelé ČNB na tiskové konferenci, která se konala v budově banky 27. února a měla za úkol zhodnotit množství falešných peněz v našem peněžním oběhu.

V roce 2011 bylo na území České republiky zadrženo celkem 4541 padělaných a pozměněných bankovek a mincí české měny v celkové hodnotě 2,94 milionu Kč. Z celkového počtu padělaných platidel padá 4499 na bankovky, bylo zadrženo 21 padělaných mincí a 21 pozměněných bankovek a mincí. Jejich hodnota činila 2,94 milionu Kč. V roce 2010 bylo přitom zadrženo celkem 4986 padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí v hodnotě přes 4,8 milionu korun.

Ve většině se nejednalo o falza nebezpečná.

„Většinu padělků rozpozná i laik,“ potvrzuje člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek. „K odhalení padělku stačí kontrola základních ochranných prvků, a to ve třech jednoduchých krocích: promnutím bankovky mezi prsty, pohledem na bankovku proti světlu a jejím sklopením.“ Většina padělků byla stejně jako v předcházejících letech vytištěná na inkoustových tiskárnách (96 %). V pětistupňové škále nebezpečnosti je 73 procent padělků českých bankovek hodnoceno 4. nebo 5. stupněm jako méně zdařilé nebo neumělé. Takové falzifikáty nenesou zpravidla žádná nebo pouze jednoduchá napodobení ochranných prvků. Prozradí je papír, kvalita obrazu, absence vodoznaku nebo neuměle vytvořený kovový proužek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU