NOVÁ MEDAILÉRSKÁ KREV Absolventky jablonecké medailérské školy
V letošním roce na Vyšší odborné škole – Obor ražená medaile a mince při SUPŠ Jablonec nad Nisou – úspěšně dokončily studium tři nadějné medailérky – Mária Filová, Ludmila Kodytková a Barbora Josifová.
Každá si v rámci své závěrečné práce zvolila vlastní téma, které zpracovala a vyjádřila ve formě ražené medaile nebo medailí. Realizace závěrečných prací byla zakončením tříletého studia, během kterého tyto autorky vytvořily řadu hodnotných návrhů mincí a medailí. Některé z těchto návrhů se dočkaly realizace a uvedení do oběhu. Představme si jednotlivé absolventky a výsledky jejich práce podrobněji.
Mária Filová Narodila se 3. 4. 1981 v Žiaru nad Hronom. Po ukončení základní školy začala studovat na Súkromé stredné umelecké škole Hodrušé– Hámre, kde se vyučila rytečkou kovů. Po maturitě se odvážně vydala do České republiky a našla si práci v tiskařské firmě, kde pracovala více než deset let. V roce 2013 byla přijata na VOŠ v Jablonci nad Nisou. Mária Filová přistupovala ke studiu a možnostem, které jí jablonecká škola nabízela, velmi zodpovědně a cílevědomě pracovala na rozvoji svého talentu. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Mária zvítězila v několika studentských soutěžích, které pro studenty VOŠ pravidelně vypisuje Česká mincovna. Tyto vítězné práce byly zrealizovány a dostaly se do oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek,
je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.
Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.
Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
