UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.8.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.
E-shop 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem

550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor Michal Vitanovský

- Další informace o této minci

Česká národní banka vydává dne 24. dubna 2002 do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 550. výročí  ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem..

Mince se vydává ve dvojím provedení ražby. V klasickém běžném provedení a ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele numismatiky. Obě mince se od sebe liší   v povrchové úpravě a v provedení hrany. U běžné kvality je mincovní pole i reliéf leštěn stejně, u mincí proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana u běžné kvality mince je vroubkovaná, u špičkové  je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *".

Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a síla 2,20 mm. Stejně jako u každé ražby stříbrných mincí jsou i zde povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra nahoru 1%.

Na lícní straně mince jsou dva gotické kolčí štíty. Přes štít pánů z Kunštátu a Poděbrad je zprava položen štít s českým lvem - symbolem české státnosti. V řádku pod štíty je označení státu "ČESKÁ REPUBLIKA"  a pod ním ve dvou řádcích označení  nominální hodnoty mince "200 Kč".  Na rubové straně je hlavním motivem portrét Jiřího z Poděbrad doplněný nápisem a letopočty "JIŘÍ Z PODĚBRAD ZEMSKÝ SPRÁVCE 1452-2002".   Autorem mince je akademický sochař Michal Vitanovský, jehož iniciály spojené do stylizovaného srdce jsou umístěny vpravo od portrétu. Minci razila Bižuterie Česká mincovna, a. s. v Jablonci nad Nisou. Její značka je  na lícní straně dvousetkoruny  při okraji mince vpravo od štítů.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu tištěná na polokartonu světle šedé barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je vydána společná karta.

 

Ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem

Po husitských válkách byl vývoj politických poměrů v Čechách značně neutěšený. Král Albrecht zemřel v roce 1439 a země zůstala bez krále. Albrechtův syn Ladislav řečený Pohrobek se narodil až po otcově smrti. Šlechtě, spolčené v panské jednotě a soustředěné v Praze, plně vyhovoval stav království bez krále. Pod vedením Hynka Ptáčka z Pirkštejna a po jeho smrti (1444) pod vedením Jiřího (někdy je uváděn jako Jiřík) z Poděbrad se ve východních Čechách vytvořil šlechtický svaz jako protiváha panské jednoty. Východočeský svaz šlechticů, ke, kterému se hlásila i některá města, hájil kompaktáta, omezoval světskou moc církve, trval na konfiskaci církevního majetku a přitom se opíral o sliby, jež dal před korunovací českým stavům císař Zikmund. Program Východočeského svazu byl pokrokovější než program panské jednoty hlásící se k poslušnosti papeži a omezující veškeré výsledky husitského hnutí jen na přijímání z kalicha. Mezi oběma tábory vypukla válka čas od času přerušovaná příměřím. V září 1445 zajel do Prahy nový vůdce Poděbradské jednoty (tak se Východočeský svaz začal nazývat) pan Jiří z Kunštátu a na Poděbradech a získal od pražských konšelů slib, že chtějí pracovat pro blaho země. Ve skutečnosti to byla jen slova. Když později Poděbradská jednota navrhla ustanovení zatímního zemského správce, než bude mladičký Ladislav dosazen na trůn, byli Pražané mezi prvními, kdo tento návrh odmítl a tak podpořili panskou jednotu, aby nemohla být ustanovena pevná centralizovaná vláda. Mezitím narůstala nespokojenost mezi obyvatelstvem zvláště mezi pražským. Vyvrcholení nastalo v květnu 1448 po útěku papežova legáta z Prahy, který tzv. přijel jednat o kompaktátech, ale ve skutečnosti přijel obracet kališníky na katolickou víru. Poděbradská jednota dovedla chytře využít lidové nenávisti. Jiří z Poděbrad ve vší tajnosti sebral vojsko a vytáhl na Prahu. Vítězství Poděbradské jednoty a dobytí Prahy dne 4. září 1448 zlomilo moc panské jednoty a pražské oligarchie. Mezi pražskou obcí a Jiřího Poděbradskou jednotou vznikla pevná přátelská pouta. Pražané podporovali Jiřího snahy o navrácení mladičkého krále Ladislava do Čech. Rozhodná podpora Jiřího politiky vedla Pražany k jeho obecnému uznání zemským správcem. Již v roce 1451 se o tom jednalo na zemském sněmu v Benešově (v Praze řádil mor). Konečné slovo však přece jenom padlo v Praze. V dubnu 1452 se sešel na Staroměstské radnici zemský sněm, který jednoznačně zvolil Jiřího z Poděbrad zemským správcem. K ruce byla novému vladaři dána rada složená z devíti šlechticů a dvou měšťanů. Když se v září 1452 Jiřímu poddal Tábor, byla země opět po dlouhých letech sjednocena pod jediným vladařem.

Prameny: 

ČNB sekce peněžní a platebního styku
Doc. Dr. František Kafka: Přehled dějin Československa v epoše feudalismu II.
Dějiny Prahy

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika