r. 2008 Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci 

Řetězový most ve Stádlci - zlatá mince ČR Řetězový most ve Stádlci - zlatá mince ČR

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
autor Luboš Charvát

- Další informace o této minci

Česká národní banka vydává dnem 14. května 2008 do oběhu pátou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví, jejímž tématem je národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je zobrazen boční pohled na řetězový most ve Stádlci a nad ním jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Při levém, horním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Při levém a spodním okraji mince se nachází název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při pravém okraji mince je umístěno označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Značka České mincovny je umístěna pod zkratkou peněžní jednotky. Celý obvod lícní strany mince je lemován perlovcem.

Na rubové straně mince je čelní pohled na řetězový most ve Stádlci. Nad předním pylonem mostu je uveden římskými číslicemi letopočet dokončení mostu „MDCCCXLVIII“. Při horním a spodním okraji mince je neuzavřený opis „ŘETĚZOVÝ MOST VE STÁDLCI“. Letopočet ražby „2008“ se nachází při spodním okraji mince nad slovy „VE STÁDLCI“. Autorem výtvarného návrhu mince je pan Luboš Charvát. Jeho iniciály, stylizovaná spojená písmena „LCH“, jsou umístěny vedle levého okraje pylonu.
 

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Most ve Stádlci

 řetězový most ve Stádlci 

řetězový most ve Stádlci 

řetězový most ve Stádlci 

řetězový most ve Stádlci 

řetězový most ve Stádlci 

řetězový most ve Stádlci 

řetězový most ve Stádlci 

řetězový most ve Stádlci 

Jeden z posledních nejen českých. ale i středoevropských řetězových mostů byl původně postaven podle plánů inženýra Gassnera a B. Schnircha přes Vltavu v Podolsku, kde sloužil 113 let na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Starý přívoz v Podolsku v té době přestal stačit narůstajícímu dopravnímu ruchu navíc byl nepoužitelný při odchodu ledů a při vysokém stavu hladiny. V oné době (v roce 1847) bylo nejbližší přemostění v Týně nad Vltavou nebo až v Praze, což byla značná zajížďka a ztráta času. Od přelomu 18. a 19. století až do jeho poloviny byly stavěny u nás i v Evropě četné řetězové mosty - přes vídeňský kanál byl dokonce postaven řetězový most železniční. Řetězové mosty byly ve Strážnici - tam byl vůbec první první řetězový most na evropském kontinentě mimo Anglii - v Žatci, Lokti, v Praze a jinde. Řetězový most v Podolsku sloužil do roku 1960, kdy bylo rozhodnuto o jeho snesení. Nejen proto, že nad ním stál již 510 metrů dlouhý most železobetonový z roku 1942, ale vzhledem k napouštění Orlické přehrady, která by ho zaplavila. Ze zahraničí přišla v 60. letech nabídka odkoupení mostu - byla však na štěstí zamítnuta a bylo rozhodnuto most, který byl v roce 1959 prohlášen národní technickou památkou, postavit jinde. Celkem bylo navrženo 13 lokalit případného znovuvybudování podolského mostu: například u Zlaté Koruny nebo v Tismenickém údolí v Táboře, posléze však bylo vybráno velmi zdařile údolí Lužnice nedaleko obce Stádlece, na silnici do Dobřejovic, Čenkova a Želče. Stádlec leží necelé dva kilometry od Opařan na státní silnici z Tábora do Písku. Most - přes jeho očividný význam pro dějiny techniky - není snadné najít: serpentinami se sjíždí do hluboce zaříznutého údolí Lužnice k místnímu mlýnu, proti němuž býval kamenolom. Dopravu před postavením mostu obstarával brod a přívoz. Most byl rozebrán a zase složen z 2 000 kvádrů a 1 100 ocelových částí u Markova mlýna. Základní nosnou konstrukci mostu představují čtyři řetězy uspořádané do dvou dvojic. V těchto dvojicích jsou řetězy nad sebou ve svislé rozteči 430 mm. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech - branách o rozměrech půdorysu 4 x 9 metrů. Výška pylonů nad vozovkou je 10 metrů. Řetězy jsou uloženy v pylonech na kluzných ložiscích. Konce řetězů jsou kotveny do čepů uložených v hácích osmi železných kotevních desek - každá váží 2,3 tuny. Při rozebírání pylonů byly jednotlivé kamenné bloky číslovány - každý jinou barvou a jinými číslicemi - jeden pylon bíle číslicemi arabskými, druhý červeně číslicemi římskými. Po deseti letech dočasného uskladnění se však některé číslice smyly, některé železné části řetězů byly poškozeny nebo vůbec chyběly, což podstatně ztížilo obnovu. Z celkové hmotnosti železných částí 102 tun muselo být 14 tun pořízeno nově, i některé kamenné kvádry musely být dodány nově. O tom, jak ošidné muselo být rozebírání a znovupostavení této památky svědčí okolnost, že se dokonce uvažovalo a zkrácení mostu z původních 90 na pouhých 60 metrů! Most o osmimetrové šířce byl dán znovu do provozu v roce 1974, hmotnost projíždějících vozidel je omezena - stejně jako jejich míjení - na 2,5 tuny. V současné době je o konstrukci dobře postaráno - na spodní straně mostovky jer instalována pojízdná inspekční lávka, která může sloužit údržbě a drobnějším opravám. Most se dá skupinou výrazně rozkmitat. Na řetězový most u Stádlece není bohužel nijak upozorňováno, ani samotná technická památka není opatřena náležitou informační tabulí, jak by právem zasluhovala a jak je to obvyklé v zahraničí.




Text: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, autor Dušan Josef
Fotografie: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, autor Dušan Josef, hrady.blog.cz 

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika