UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

Sada oběžných mincí ČR 2010 Proof


Náhled - Sada oběžných mincí ČR 2010 Proof

Sada oběhových mincí české republiky.
Obsahuje nové mince České republiky

Provedení: Špičková kvalita
Nominální hodnota: 88 Kč
Náklad: 3200 kusů.
Emise: září 2010



Sada oběžných mincí ČR 2010 Proof



SPECIFIKACE

2010 Proof 
Sada oběhových mincí české republiky.
Obsahuje nové mince České republiky.
K sadě je přikládána pamětní stříbrná medaile s motivem bankovky 5000 Kč
( 1 Kg Au medaile ). 

Provedení: Špičková kvalita
Nominální hodnota: 88 Kč
Náklad: 3200 kusů.
Emise: září 2010

Pamětní stříbrná medaile s motivem bankovky:
Obsah drahých kovů 999/1000 Ag
Průměr: 24.50 mm
Hmotnost: 10.33 g





 







Parametry českých mincí :

Mince Průměr Váha Složení
1 Kč 20.0 mm 3.60 g Fe-Ni
2 Kč 21.5 mm 3.70 g Fe-Ni
5 Kč 23.0 mm 4.80 g Fe-Ni
10 Kč 24.5 mm 7.62 g Fe/Cu-Cu
20 Kč 26.0 mm 8.43 g Fe/Cu
Zn-Cu Zn 
50 Kč   9.70 g
Okraj: 27.5 mm   Fe/Cu-Cu
Střed: 17.0 mm   Fe/Cu Zn

Proof ražba
(něm. polierte Platte, zkr. PP, ang. nejčastěji zjednodušeně frosted proof nebo jen proof,
zkr. prf) Ražba na leštěné nebo vysoce leštěné střížky z razidel, jejichž pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Mincím raženým tímto postupem se v samotné ražbě, ale i v přípravných a závěrečných etapách věnuje největší pozornost. Hotové mince jsou od razidla odebírány způsobem zamezujícím poškození, ručně nebo plně automaticky pomocí odbíracího zařízení. Stupeň lesku je závislý na způsobu leštění razidel, ale i střížků. Nižší lesk vykazují střížky leštěné třením mezi ocelovými nebo skleněnými kuličkami, keramickými nepravidelnými tělísky nebo jiným podobným materiálem (něm. kugelpoliert), vyšší lesk střížky leštěné textilními kotouči nebo kartáči (něm. bürstenpoliert). Matování může být provedeno na různých částech reliéfu odlišnými technologiemi, jinými zařízeními nebo tělesy rozdílné jemnosti, různé části reliéfu proto mohou být různě matné.





pamětní stříbrná medaile
s motivem bankovky 5000 Kč

 


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Root > Oběhové mince České republiky

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KOCR22 oběžných mincí ČR 2010 Proof - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KOCR22 nákupem získáte +0,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.

Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.

Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Konvenční měna 260 let od zavedení
Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika