E-shop Mince státu Macao.


Korunovace Přemysla Otakara I. Zlatá bula sicilská na pamětní medaili
Pamětní medaile upomínající na vládce Českého království jsou mezi tuzemskými sběrateli velmi oblíbené. Oprávněný zájem však budí i v zahraničí.

Naposledy se o tom přesvědčili zástupci Pražské mincovny, kteří na letošní světové výstavě v Singapuru vystavili i medaili Korunovace Přemysla Otakara I. – Zlatá bula sicilská.

Medaili věnovanou památce českého krále Přemysla Otakara I. razí Pražská mincovna ve zlatém i stříbrném provedení. Samozřejmostí jsou kovy nejvyšší ryzosti. „Autorem předlohy je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů, který je podepsán i pod další zdařilé návrhy ze série Korunovace českých králů,“ upřesnil předseda představenstva Pražské mincovny Pavel Trtík. Stejně jako další medaile s typickou značkou lví stopy, ani tento titul nemohl chybět na světových výstavách v Berlíně a v Singapuru, kde letos mincovna otevřela svůj stánek
„S potěšením jsme konstatovali, že se můžeme poměřovat i s tou nejvyspělejší světovou produkcí a s dobrým vědomím tak v zahraničí šířit tradici české medailérské školy. Ohlas odborné veřejnosti byl pro nás opravdu povzbuzující,“ poznamenal Pavel Trtík.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.

Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.

Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (38) Jídelní známky III
Nejmladšími známkami, za které bylo možné pořídit polední jídlo, jsou ražby s nominální hodnotou (1) OBĚD.

Existuje jich řada typů a možno konstatovat, že všechny jsou z minulého století, převážně však z období první republiky. Zatímco u předchozích ražeb s příbory lze o výrobcích nanejvýše spekulovat, největší podíl těchto známek tvoří produkty závodu Karnet a Kyselý založeného roku 1905. Pouze několik ražeb je přisouzeno firmě I. B. Pichl Praha, u části materiálu je zhotovitel zatím neznámý.

Publikace Známky pražských pohostinských podniků autorů Z. Likovský, B. Kuchař a I. Světlá-Dubská uvádí 28 známek s hodnotou OBĚD, z nichž je 26 takto označeno na rubu. Podle uveřejněné typologie razidel firmy Karnet a Kyselý, Praha Žižkov jde o rubní razidla 20–23 a 25 (Likovský – Karnet – Světlá-Dubská 2000, 1751). O oblibě těchto motivů vypovídají varianty, vzniklé při výrobě nových razidel, jež nahradila větším objemem ražby nástroje opotřebované či poškozené. Ražby z rubních razidel přisouzených firmě Karnet a Kyselý a jejich varianty jsou na vyobrazení č. 1, ruby známek pravděpodobně téhož původu viz vyobrazení č. 2. Vývoj v ikonografii jídelních známek patrně dokumentují ražby smíchovské pivovarské restaurace U Zlatého anděla (obr. 3) na Švarcenberkově tř. 1 (dnes Nádražní), čp. 2222.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



Opisy mincí grošového období Online nástroj pro tvorbu
V posledních letech můžeme být svědky zvýšeného zájmu o mince grošového období a to nejen z pohledu sběratelského, ale také badatelského

, což byl důvod vzniku první virtuální pobočky České numismatické společnosti – Pražské groše, hrdě nesoucí ve svém názvu hlavní nominál tohoto období. Také v periodikách se můžeme častěji setkat s články zaobírajícími se tímto obdobím. Příkladem může být nedávné číslo časopisu Folia Numismatica 27/1 zaměřené pouze na mince grošového období.

Pobočka Pražské groše se rozhodla nabídnout veřejnosti jednoduchou aplikaci, díky níž je možno vytvořit opisové varianty větších i menších nominálů grošového období. V současnosti stránka cnspg. cz/fonty nabízí možnost vytvořit opisy mincí Václava II., Jana I. Lucemburského, Karla IV., Václava IV. a Ferdinanda I. Habsburského, které jsou zpracovány dle stávajících typologií – J. Smolík Pražské groše a jejich díly, K. Castelin O chronologii pražských grošů Jana Lucemburského, V. Pinta KAROLUS PRIMUS Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., J. Hána Pražské groše Václava IV. z let 1378-1419, J. Hásková Příspěvek k typologii, váze a jakosti pražských grošů krále Jiřího z Poděbrad, J. Chvojka Pražské groše Ferdinanda I. a R. Veselý Bílé peníze Ferdinanda I. (1526–1564). Na fontech Vladislava II. Jagellonského a Ludvíka I. Jagellonského se v současnosti pracuje a v brzké době se také objeví na výše uvedených stránkách.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika