Novinky v nabídce.

ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ
blízkou slezským grešlím

Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.

V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.

U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (6)
První česká jména vyražená v kovu

Na našem území razili mince už Keltové. Souvislá řada českých mincí však začíná až v druhé polovině 10. století. Texty na denárech Boleslava I. a II. a dalších přemyslovských panovníků, doplňují velice kusé písemné prameny té doby. Jako posly z jiného světa identifikujeme na jejich reliéfech vlivy z různých směrů, zejména ale ze západu.

Řezač želez vyhlédl z okna mincovny. Rád se díval na soutok dvou řek hluboko pod sebou. Oči si odpočinuly. Jeho paní, burgundská princezna Emma, teď ovšem česká kněžna, zadala své mincovně nový úkol. Na minci má být připomenut její královský rod a také jméno hradu, který jí tady patří. Rytec si připomněl debatu s mincmistrem o písmu, které nesmí chybět a znovu se podíval na cizí minci, sloužící mu jako vzor. Pak se znovu naklonil nad práci, aby dokončil poslední písmeno jména MELNIC. První české mince, připisované většinou odborníků knížeti Boleslavovi I., nebyly zdaleka jen znamením přechodu mezi starým a novým způsobem obchodní směny. Stejně důležité byly jako symbol suverenity. Mladý český stát se musel odpočátku vyrovnávat s mocným sousedem, Svatou říší římskou. Karel Veliký šířil v 8. století po Evropě svou moc a křesťanství většinou mečem.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Novinky v nabídce

NEAKTIVNÍ COOKIES