MISTŘI ČESKÉ NUMIZMATIKY Ohlédnutí (1)
Představili jsme vám skutečné celebrity v oboru nízkého reliéfu, jejichž jména se stala pojmem nejen doma, ale i v zahraničí.
Rozhovorem s Petrem Horákem jsme v minulém čísle uzavřeli dlouhodobý seriál Mistři české numizmatiky. Když jsem v roce 2010 přišel s nápadem vyzpovídat několik známých českých tvůrců numizmatiky, rozhodně by mě nenapadlo, že vznikne tak obsáhlá sbírka. V průběhu šesti let vzniklo jedenatřicet dílů doplněných unikátními fotografiemi umělců i ukázkami jejich díla.
A někdy dokonce více v zahraničí, než doma. Nezapomenutelným se pro mě stalo hned první setkání s dnes už nežijícím profesorem Jiřím Harcubou. Pochopil jsem, že mám před sebou člověka, který má nejen specifický přístup k řemeslu, ale i hluboký filozofický vhled. Bytost, která má schopnost podívat se za oponu tohoto světa, člověka, který umí poutavě mluvit, ale také pozorně naslouchat. Rozhovor v jeho nevytopeném ateliéru mě tehdy zaujal natolik, že jsem si nechal ujet rychlík na Moravu a v tom dalším o setkání ještě dlouhé hodiny přemítal. Velkým dojmem na mě zapůsobil také Michal Vitanovský, sochař, medailér, publicista, mimochodem autor Řádu T. G. Masaryka (1990), Řádu Bílého lva (1994) a dalších insignií. Rozhovor s ním jsme přinesli hned v následujícím vydání Mincí a bankovek, tedy v prvním čísle roku 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Platidla zajateckých táborů za 1. sv. války na území Československa
Platidla zajateckých táborů z období první světové války se řadí spíše na okraj sběratelského zájmu.
Ve srovnání se zahraničím se u nás na toto téma vydává i naprosté minimum publikací. Od uveřejnění zatím jediného domácího katalogu1 od Bohumila Vlčka uplynulo již 20 let a s výjimkou několika málo monografií, především regionálního charakteru, se s tématem zajateckých táborů na našem území prakticky nesetkáme.
Podobně jako tomu je u nouzových platidel, se i v případě táborových poukázek ponejvíce setkáváme s platidly papírovými a kovovými. K velkému rozšíření táborových poukázek došlo především ve dvacátém století, ovšem jejich použití lze vysledovat už mnohem dříve. Známé jsou především poukázky z období sedmileté války (1756–1763), kdy jich poblíž Drážďan používali Rakušané v táboře pruských zajatců. Táborové poukázky se dále emitovaly v období Napoleonských válek, během americké války za nezávislost, v burské válce a mnoha dalších konfliktech. K jejich značnému rozšíření došlo ale až s vypuknutím první světové války. Například v Německu se odhaduje na 400 zajateckých táborů využívajících táborové poukázky a ve Francii i více než 1000.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
