Ze světa kovových známek (25)
Účelové známky po roce 1989
Změna politických poměrů a návrat tržní ekonomiky v devadesátých letech minulého století přinesly u nás krom jiného i renesanci účelových známek. Známky už ovšem nedoznaly takového rozšíření, jako tomu bylo v minulosti. Dalším rozdílem, jímž se odlišují od svých svých předchůdců z konce XIX. a první poloviny XX. století, jejichž hlavní funkcí bylo usnadnění a zjednodušení drobné směny, je účel nových známek často pouze upomínkový nebo reklamní. Nová doba přinesla v minulosti neznámé druhy známek, zejména speciální spouštěcí známky do slotů rozmanitých automatů.
Celá řada moderních účelových ražebzní na fiktivní měny. Heršplíř, Jurovalšár, Kravihorec, Tolštejnský groš či krejcar, Třebsko-příbramská Duchva a podobně, to jsou názvy některých vymyšlených měnových jednotek, které mají platnost na turisticky atraktivních teritoriích. Na území bý valého Valašského království, jemuž v letech 2000-2012 kraloval Boleslav I. aka Bolek Polívka, obíhaly Jurovalšár y s kurzem 1:1 k euru (obr. 1). Podle návrhu V ladimíra Oppla je razila mincovna v Jablonci nad Nisou. V zábavním areálu s akvaparkem Babylon v Liberci otevřeném roku 1997 bylo možno získat v automatech nebo na pokladně za 12,50 a 50 Kč známky s hodnotami 1/4 a 1 Babylonská Babka (obr. 2), jimiž bylo možno platit za jídlo, atrakce a jiné požitky uvnitř areálu. Degustační tolar je platidlo valtického podzemí, kde jím návštěvníci hradí předplacený počet sklenek vína v ybraných k ochutnávce (obr. 3).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
Jizerský most 5000 Kč 2014
V září 2012 vyhlásila ČNB veřejnou soutěž na sedmou zlatou minci z cyklu Mosty.
Jejím tématem byl Jizerský most na trati Tanvald – Harrachov. Soutěže se zúčastnilo 17 výtvarníků, kteří předložili celkem 29 návrhů budoucí mince. Vyhodnocení soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 30. října 2012 v České národní bance. Přítomna byla také stálá odborná poradkyně pro cyklus Mosty Ing. arch. Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu.
Předložené návrhy hodnotila komise v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo vyřazeno 8 sádrových modelů. Důvodem pro jejich vyřazení bylo především nedostatečné vystižení podoby či funkce Jizerského mostu, případně výtvarné nedostatky v kompozici, modelaci či písmu. Ve druhém kole získalo odměnu 15 návrhů, které se vyznačovaly vyšší úrovní výtvarného zpracování a tematicky lépe odpovídaly zadanému tématu.
Do třetího kola postoupilo šest návrhů, které nejlépe vystihovaly podobu Jizerského mostu a jejich výtvarné provedení bylo na nejvyšší úrovni. První cenu získal návrh akademického malíře Vladimíra Pavlici za dokonalé vystižení mostní architektury, neobvyklou kompozici obou stran a originální použití pozitivního a negativního typu písma. Druhou cenu obdržel návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za soulad obou stran a zdařilé vystižení zadaného námětu. Třetí cenu komise udělila návrhu pana Luboše Charváta za celkově kvalitní zpracování návrhu jak z hlediska výtvarného, tak námětového.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
ZLATÉ MINCE .CZ