100 a 200 Kč 2018
Nové varianty českých bankovek
Česká národní banka uvedla do oběhu uvádí nové vzory bankovek v nominální hodnotě 100 Kč a 200 Kč. I když celkový vzhled bankovek zůstává na první pohled zachován, nová platidla mají posílenou ochranu proti padělání a umožňují snadnější zpracování na technických zařízeních. Díky novým stokorunám a dvousetkorunám se tak sjednotí podoba všech českých bankovek.
Hlavním motivem bankovky 100 Kč zůstává Karel IV., zatímco v případě bankovky 200 Kč to je i nadále Jan Amos Komenský. Stokoruny uvedené do oběhu v letech 1995 a 1997 a dvousetkoruny, které byly vydány v letech 1996 a 1998, zůstanou i nadále v platnosti a budou postupně nahrazovány novým vzorem v závislosti na svém opotřebení.
„Novými vzory stokoruny a dvousetkoruny završujeme tzv. inovovanou emisi českých bankovek, zahájenou v roce 2007. Změny spočívají zejména v nových prvcích proti padělání. Umožní však také oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích, a tudíž efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu, což je jeden z hlavních úkolů České národní banky,“ uvedl k emisi guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.
S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.
Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
