120 let korunové mince Jakou korunou se u nás platilo
Na letošní rok připadá zajímavé numismatické jubileum. Uplyne totiž přesně sto dvacet let, od doby, kdy se naší měnovou jednotkou poprvé stala koruna.
S různými přívlastky (koruna česká, československá) platili touto jednotkou občané českého území od roku 1892. Vzhledem k situaci v eurozóně to vypadá, že se v nejbližší době nic moc nezmění. Jak dlouho ale bude platit koruna dál, to říct neumíme, ale můžeme se ohlédnout za její historií.
Pokud chceme historii koruny zmapovat pečlivě, musíme jít ještě dál, před rok 1892, kdy došlo k významné měnové reformě. Císař František Josef I. sáhnul k měnové reformě naposledy v roce 1857. Zlatníková měna byla zaběhlá a zdánlivě všem vyhovovala. Jenže koncem sedmdesátých let se ukázal jeden vážný problém. Protože rakouská měna byla založena na krytí oběživa stříbrem, projevil se ve státní ekonomice jeden závažný problém. A tím byl měnící se poměr ceny zlata vůči stříbru. Ze stříbrných zlatníků, které sloužívaly jako kurantní platidla plně kryjící svou nominální hodnotu cenou obsaženého stříbra, se de facto staly kreditní mince. A tak se stalo, že zlatník ražený v roce 1892 (který měl teoreticky mít hodnotu 100 krejcarů) obsahoval v přepočtu na výkupní cenu drahého kovu pouze 63, 33 krejcaru. Svou nominální hodnotu kryly pouze zlaté mince tohoto systému. Stát potřeboval, kvůli zahraničnímu obchodu i vyváženosti vlastní ekonomiky, přejít ke stálejší komoditě, která by měnu kryla. Tou bylo přirozeně zlato.
Běžného občana se měnová reforma prakticky nedotkla. Jednalo se o makroekonomickou záležitost. Ceny, výplaty a podobně zůstaly na stejné úrovni, občan si musel jen zvykat na odlišné počítání. Jeden zlatý platil nově dvě koruny a krejcar dva haléře.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
200 & 500 LEKË
Bankovky Albánie: výběr 1996–2013
Zákonným platidlem Albánie je tzv. lek (množné číslo lekë) Jeho neoficiální zkratka je L, ISO 4217 kód je ALL. Jedna setina leku (1/100) se nazývá qindarka (množné číslo qindarkë), která byla zavedena v roce 1964.
Pro svou nízkou kupní hodnotu se v oběhu ovšem nevyskytují žádné mince v tomto nominále (qindarka). Z pohledu stručné historie Albánie používala až do získání samostatnosti na Osmanské říši v roce 1912 osmanský monetární systém. Mezi roky 1912 a 1926 kolovaly na albánském území mince a bankovky států, které byly zapojeny do tzv. Latinské monetární unie1 (především francouzský frank, řecká drachma a nebo italská lira) i rakousko-uherská koruna. V letech 1926 až 1939 byla zavedena národní albánská měna franga (albánské pojmenování pro frank; plurál frang[ar] nebo frank[ar]), která se rozdělovala na 5 leků (1 lek odpovídal 1/5 albánského franku). Oficiálním datem přijetí měnové jednotky lek je rok 1925, kdy jednotka vznikla původně jako díl albánského franku. Podobné dělení mělo alternativní označení belga (plurál belges), což bylo pojmenování pro pět belgických franků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.