Proof - Pražské dukáty - 5 dukát - Prašná brána Ag


SPECIFIKACE
Pamětní medaile z ryzího stříbra
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna, a.s.
průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká, puncovaná, značení s nápisem
nápis: PRAŽSKÁ MINCOVNA Ag 999
značení: CZP000027
limit proof: 1000 ks
limit patina: 500 ks
emise: 21.11.2012
Proof - Pražské dukáty - 5 dukát - Prašná brána Ag
Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?
VÍTE, ŽE: Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrné a pamětní zlaté mince České republiky? Technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR, splňují obě české mincovny. Česká mincovna i Pražská mincovna. Na www.zlate-mince.cz najdete produkty obou českých soukromých mincoven i produkty kremnické mincovny.

KATEGORIE
České medaile ze zlata, stříbra, platiny Dukáty České Republiky
Pražská mincovna Pražské dukáty
Český výrobek
Česká puncovní značka
Materiál Münze Österreich
Včetně dárkové krabičky
Diskrétní balení zásilky
Plné pojištění zásilky v ČR i v SK
Stříbrný
odražek
pamětní medaile
Země původu: Česká republika
Ražba: Pražská mincovna a.s.
Certifikát:
Státní tiskárna cenin s.p.
průměr: 34 mm
hmotnost:
16 g
ryzost: 999/1000
Ag
hrana:
hladká,
puncovaná,
značení
s
nápisem
nápis:
"PRAŽSKÁ
MINCOVNA
Ag
999"
značení:
"CZP000027"
limit
proof:
1000 ks
limit
patina: 500 ks
emise:
21.listopad 2012
Rytecké úpravy: Martin Reichard. Produkce: Pavel Trtík. Mincmistr: Ondřej Koňařík.
Stříbrné odražky pražských dukátů:
- Pražské dukáty - 1 Dukát - Karlův most
- Pražské dukáty - 2 Dukát - Chrám sv. Víta
- Pražské dukáty - 5 Dukát - Prašná brána
- Pražské dukáty - 10 Dukát - Staroměstský orloj
Zlaté pražské dukáty:
-
Pražské dukáty - 1 Dukát - Karlův most
- Pražské dukáty - 2 Dukát - Katedrála sv. Víta
- Pražské dukáty - 5 Dukát - Prašná brána
- Pražské dukáty - 10 Dukát - Staroměstský orloj
Prašná brána – jedna z nejvýznamnějších pražských památek a symbol Prahy. Pozdně gotická stavba se nachází v těsné blízkosti Obecního domu u náměstí Republiky.
Výstavba Prašné brány započala v roce 1475, když základní kámen položil král Vladislav Jagellonský. Náročný úkol měl původně realizovat mistr Václav ze Žlutic, o tři roky později ale řízení stavby převzal český stavitel Matěj Rejsek z Prostějova. Bráně se tehdy říkalo Nová, protože vyrostla na místě starší brány, která byla součástí staroměstského opevnění. Svému dnešnímu názvu vděčí brána skutečnosti, že zhruba od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu.
Současný vzhled však Prašná brána získala až v letech 1878 – 86, protože stavba zůstala po staletí nedokončena. O financování dostavby totiž přestal být zájem poté, kdy se král Vladislav v roce 1483 přestěhoval na Pražský hrad. Do té doby jeho dvůr sídlil právě v blízkosti brány. Už tak zanedbaný objekt utrpěl další poškození v roce 1757, kdy Prahu obléhala pruská vojska.
Přestavbu brány dostal na starosti český architekt a restaurátor Josef Mocker (1835-1899), který ji mimo jiné opatřil gotickými rohovými věžičkami, výklenky, a také nechal odstranit velké věžní hodiny. Pětašedesát metrů vysokou památku od roku 2013 spravuje Muzeum hlavního města Prahy.