Chrám sv. Víta
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Stavbu gotické katedrály zahájil roku 1344 Karel IV.  První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže. Po staletí pak chrám zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta. Průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno. Teprve ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech byl upravován interiér katedrály. Na výzdobě západní části katedrály se podílela řada význačných umělců - František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel a další.

Na jižní věži katedrály jsou zavěšeny čtyři zvony:
Zvon Zikmund z r. 1549 od Tomáše Jaroše z Brna, největší český zvon.
Zvon Václav z r. 1542 od zvonařů Ondřeje a Matyáše Pražského.
Zvon Jan Křtitel z r. 1546 od zvonaře Stanislava.
Zvon Josef z r. 1602 od Martina Hilgera.