Nomen omen Nové projekty Pražské mincovny
Emisi, která je v České republice svým rozsahem naprosto ojedinělá, představila nedávno
Pražská mincovna. Na medailonech z drahých kovů se totiž objeví všechna jména českého
i slovenského kalendáře.
Mezi zajímavé novinky se řadí i kolekce astrologických znamení.
Medailony obou nových emisí představují ekvivalent působivého a hodnotného dárku.
Projekt nazvaný Jména českého kalendáře nemá zřejmě v české medailérské tradici obdoby. Vždyť jen pro vyražení české verze medailonů ve dvou velikostech mincovna potřebovala zhruba
osm set čtyřicet razidel. „To představuje téměř čtyři metrické centy kvalitní kalené oceli,“ poznamenal technik Pražské mincovny Michael Kovář.
Pamětní medailony s křestními jmény mincovna razí v ryzím zlatě a čistém stříbře, vždy ve dvou velikostech. Prestižní zlatý má hmotnost jedné trojské unce (31,1 g), stejně jako
jeho stříbrný ekvivalent. Menší zlaté provedení váží 15,55 g, což je polovina trojské unce, malý stříbrný medailon má hmotnost 13 gramů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Drobná mince doby grošové Sběratelský tip pro náročnější
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán.
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky, Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, muže znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán: „…aby lid měl s ním vzájemně jednu společnou minci, protože se totiž sdílejí o jednoho krále a jedno království. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který jej zavedl.“
Před touto mincovní reformou docházelo k časté a škodlivé obměně mincí, která neprospívala poddaným ani obchodníkům. Kronikář k tomuto období poznamenal: „… protože denár, který byl včera a předevčírem dobrý a platný, po několika dnech přestal být k potřebě.“
Královská mincovna vznikla v Kutné Hoře v souvislosti s mincovní reformou. V tamním Vlašském dvoře byl vybudován významný středověký podnik, který novou minci začal v yrábět a založil na ní na dobu více než dvou set let slávu českého mincovnictví. Tzv. pražský groš a jeho díly původně zvané parvi (později nazý vané peníze) se staly finanční oporou českého království a postupně získávaly stále větší oblíbenost i uplatnění v zahraničí. Nejenže byly pražské groše všude v Evropě přijímány, ale podle jejich vzoru i napodobovány jinými evropskými mincovními systémy a to zejména v Míšni, Polsku, Hesensku, v Uhrách i v jiných zemích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
