Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce
Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.
Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
Portrét na bankovkách Papírová platidla Alžběty II.
Jak už zmiňují předešlé články, v letošním roce uplynulo již 60 let od nástupu na trůn britské královny Alžběty II., která převzala po svém otci králi Jiřím VI. dne 6. února 1952 rozsáhlé impérium celosvětového významu.
Tímto se stala panovnicí a hlavou společenství národů zvaných Commonwealth, ačkoliv tyto země mají svou vlastní vládu.
Statut dominia užívá Kanada spolu s Austrálií, čímž se rozumí, že sice hlavou státu je britský panovník, ale tyto země rozhodují o sobě samy, naproti tomu kolonie se plně podřizují v rozhodování z centralizovaného Londýna. V některých těchto zemích stále využívají jako hlavní motiv na svých bankovkách právě britskou královnu Alžbětu II., jako symbol prestiže a sounáležitosti s Commonwealthem. Známo je 26 druhů portrétů britské panovnice, které se staly bankovním motivem, kde mnohdy je jeden motiv použit více státy. Zde máme na ukázku portréty z různých zemí, kde byla použita jedna předloha pro vytvoření
shodné rytiny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
