Aukce #08220 - 2014 - 100 € - Veľkomoravský panovník Rastislav

POLOŽKA
2014 - 100 € - Veľkomoravský panovník Rastislav

AUKCE

Číslo aukce:	# 08220
Zahájení aukce:	11.03.2019
Aukce končí:	24.03.2019
Vyvolávací cena:	10780,00 Kč
Dosažená cena:	12100,00 Kč (Nick18996)
Cílová cena (kup teď):	12100,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	12101,00 Kč
Příhozů:	5

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince v hodnotě 100 Eur
autor: Mgr. art. Roman Lugár
rytec: Dalibor Schmidt
razila: Mincovňa Kremnica

průměr: 26 mm
hmotnost: 9,5 g

obsah drahých kovů: 900/1000 Au, 75/1000 Ag, 25/1000 Cu
náklad provedení proof: 4 000 ks
hrana: jemně vroubkovaná
emise: 3.11.2014

STAV

s certifikátem, bez letáku

VÍTE, ŽE:

Ze všeho co razí česká mincovna jsou sběratelsky nejzajímavější české mince. Od tzv. licenčních mincí je snadno rozeznáte: není na nich vyobrazení anglické královny...

PŘÍHOZY V AUKCI #08220

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick18996	19.03.2019	12100,00 Kč
Nick24760	19.03.2019	11011,00 Kč
kejklik	19.03.2019	11011,00 Kč
kejklik	19.03.2019	10876,00 Kč
kejklik	19.03.2019	10782,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8677	27.10.2019	8000 Kč	10109 Kč
8220	24.03.2019	10780 Kč	12100 Kč
6255	03.08.2016	12100 Kč	12101 Kč
6130	06.06.2016	12490 Kč	12491 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

Mistři české numizmatiky Josef Oplištil

Josef Oplištil patří k mladé generaci českých tvůrců pamětních medailí a mincí.

Vystudoval v Jablonci nad Nisou, kde nyní působí jako pedagog na Vyšší odborné škole se zaměřením na raženou medaili a minci. Josef Oplištil se pravidelně účastní soutěží vypisovaných Českou národní bankou.

Mezi dřívější známé práce Josefa Oplištila patří například návrh na zlatou pamětní minci Zámek Kačina (2004, ČNB), k těm posledním pak stříbrný medailon ke stému výročí narození legendární herečky Nataši Gollové, který letos v ydala Pražská mincovna. Přestože v jeho tvorbě nyní převládá nízký mincovní reliéf, rád se vrací i k sochařině. Josef Oplištil je ženatý, má dva syny, o nichž s úsměvem tvrdí, že jsou jeho největším současným koníčkem.

Ve srovnání se staršími českými medailéry je vaše kariéra pochopitelně relativně krátká. Kolik návrhů už jste stihl realizovat?

Podílel jsem se na deseti vydaných mincích pro Českou národní banku, ať už se jednalo o oboustranné návrhy, nebo jsem autorem jen jedné strany. Pak jsou tady čtyři realizace pro Českou mincovnu a další dvě pro Pražskou mincovnu. Těch soutěží pro Českou národní banku byly ovšem desítky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY