Aukce #08677 - 2014 - 100 € - Veľkomoravský panovník Rastislav

POLOŽKA
2014 - 100 € - Veľkomoravský panovník Rastislav

AUKCE

Číslo aukce:	# 08677
Zahájení aukce:	21.10.2019
Aukce končí:	27.10.2019
Vyvolávací cena:	8000,00 Kč
Dosažená cena:	10109,00 Kč (265798)
Cílová cena (kup teď):	13000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	10110,00 Kč
Příhozů:	24

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince v hodnotě 100 Eur
autor: Mgr. art. Roman Lugár
rytec: Dalibor Schmidt
razila: Mincovňa Kremnica

průměr: 26 mm
hmotnost: 9,5 g

obsah drahých kovů: 900/1000 Au, 75/1000 Ag, 25/1000 Cu
náklad provedení proof: 4 000 ks
hrana: jemně vroubkovaná
emise: 3.11.2014

STAV

provedení proof

VÍTE, ŽE:

Exkluzivní produkt Pražské mincovny - náklad 1 ks! Unikátní ražby, které existují pouze v jediném exempláři. Prohlédněte si naši nabídku jedinečných zlatých ražeb.

PŘÍHOZY V AUKCI #08677

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
265798	27.10.2019	10109,00 Kč
N82468813	27.10.2019	10108,00 Kč
N82468813	27.10.2019	10108,00 Kč
N82468813	27.10.2019	10108,00 Kč
N82468813	27.10.2019	10108,00 Kč
N82468813	27.10.2019	10108,00 Kč
N82468813	27.10.2019	10108,00 Kč
N82468813	27.10.2019	10108,00 Kč
265798	27.10.2019	9980,00 Kč
265798	27.10.2019	9724,00 Kč
Nick49679	27.10.2019	9572,00 Kč
miros	27.10.2019	9570,00 Kč
Pája	27.10.2019	9350,00 Kč
Pája	27.10.2019	9300,00 Kč
Pája	27.10.2019	9255,00 Kč
Nick82703	24.10.2019	9227,00 Kč
Pája	26.10.2019	9155,00 Kč
Pája	24.10.2019	9001,00 Kč
Pája	24.10.2019	8950,00 Kč
Pája	24.10.2019	8901,00 Kč
Pája	24.10.2019	8800,00 Kč
Pája	24.10.2019	8600,00 Kč
miros	22.10.2019	8590,00 Kč
Pája	21.10.2019	8001,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8677	27.10.2019	8000 Kč	10109 Kč
8220	24.03.2019	10780 Kč	12100 Kč
6255	03.08.2016	12100 Kč	12101 Kč
6130	06.06.2016	12490 Kč	12491 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

JOSEF II. – FRANTIŠEK II. Pamětní ražby na holdování v Rakouském Nizozemí

Následující pojednání představí inaugurační a holdovací ražby synů Marie Terezie z dynastie habsburskolotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. včetně žetonů vzbouřených brabantských a flanderských stavů.

V minulém čísle M&B byly připomenuty nejdůležitější historické události, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí. Kromě toho byly představeny pamětní ražby prvních dvou zde vládnoucích Habsburků, císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie, připomínající jejich inaugurace v provinciích Brabant a Flandry. Dlouhou řadu pamětních ražeb zakončí medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II.

Josef II. - nastoupení vlády v Belgii v roce 1780
Po smrti Marie Terezie († 29. 11. 1780) se její syn a spoluvládce ujal samostatné vlády. V témže roce zemřel Karel Alexandr Lotrinský († 4. 7. 1780) místodržící v Rakouském Nizozemí. Po krátkém angažmá Georga Starhemberga se stal novým generálním guvernérem Albert Casimir von Sachsen, který měl za manželku arcivévodkyni Marii Christinu, dceru Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?

O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY